RECENZE: Provokace s lágry. Rammstein se po deseti letech vrací v plné síle

Pro věrné fanoušky kapely Rammstein byl uplynulý pátek velkým svátkem. Němečtí rockeři vydali po deseti letech novou desku a od začátku provokují.

Řeč je samozřejmě o pilotním singlu Deutschland, který doprovázel kontroverzní klip s popravou vězňů koncentračního tábora. Jenže video přece zobrazuje různé výjevy z německé historie – od válek Germánů s Římany po scény z komunistické NDR. A tam nacistické běsnění, ale i následná pomsta vězňů na svých trýznitelích patří.

Píseň Deutschland přitom místo nekritického opěvování spíš líčí domovinu kapely jako původce bolestných pocitů. „Německo, mám srdce v plamenech, chci tě milovat i proklínat ... Povýšeně, nadřazeně ... překvapit, přepadnout...“

Ale to je jen jedna výseč sedmé studiové nahrávky, která oficiálně nenese žádný název, obsahuje celkem jedenáct skladeb a trvá něco málo přes tři čtvrtě hodiny.

Také druhý singl se obrací do minulosti a líčí i tuzemským pamětníkům dobře známý pocit při poslechu zakázané hudby z rádia. A v temném, ale hudebně úsporném vyznění pokračuje celá deska.

Základem nahrávky jsou samozřejmě tvrdé a precizně zařezávající kytary, jak se na industriální metal sluší, ale zní tu také poměrně hodně elektronických zvuků, které pomáhají tíživou atmosféru docela obstojně odlehčovat.

Rammstein

85 %

autor: Rammstein

Jako z trochu jiného světa potom působí třeba chrámové sbory v úvodu písně Zeig dich, ale i zde se brzy přidají kytary a bicí a obrátí skladbu ve standard Rammsteinu.

Sympatickou skoro až baladu představuje skladba Was ich liebe a přímo s akustickou kytarou a smyčci přichází následně Diamant. Tak či onak nějaké slabší místo bychom na nepojmenované desce hledali dost marně.

Čekání se vyplatilo. A koncerty, které v létě v Česku Rammstein chystá hned dva, budou mít slušně nabito, protože novinky se mezi hity rozhodně neztratí.