Diváci kinopřenosů z newyorské Metropolitní opery ji mohli vidět v Mozartově Donu Giovannim. Rebeka pochází z Lotyšska, země zaslíbené zpěvu. Nejeden tamní zpěvák zamířil na světové scény. „Náš vzdělávací systém má vysoký standard, pomáhá do hloubky porozumět hudbě. Máme také spoustu festivalů sborového zpěvu. Snad každý u nás zpívá nebo tančí,“ vysvětluje Rebeka.
Pěvkyně studovala i v Itálii, na prestižní římské konzervatoři, ale odešla zklamaná. „Mýtus italské pěvecké školy stále žije, ale realita je jiná. Hodin zpěvu je příliš málo a mají nízkou úroveň. Musela jsem se spolehnout jen na sebe,“ přiznává.
S operou se poprvé setkala jako třináctiletá. „Dědeček mi řekl, že jsem už dost velká, a tak půjdeme do opery. Ptala jsem se: Co to je? A on, že uvidím. Hráli Belliniho Normu a pro mne to byla láska na první poslech. O pauze jsem dědečkovi řekla, že budu zpěvačkou a budu zpívat Normu,“ směje se.
Oslaví tu silvestra
První se jí už vyplnilo, to druhé se stane. „Příští rok ztvárním Normu v Metropolitní opeře,“ prozrazuje Rebeka. K jejím parádním rolím patří i Verdiho Violetta, kterou nedávno zpívala ve Vídni. Její árie bude spolu s dalšími na programu koncertu v pražském Rudolfinu.
Rebeka tu vlastně vystoupí neplánovaně, nahradí onemocnělou Olgu Pereťjaťko. „Snažím se Vánoce a Nový rok trávit s rodinou, ale Prahu miluji, mám tu přátele, takže jsem nabídku přijala. Přijedou také známí z Lotyšska, a i když zkoušky budou náročné a na silvestra je veřejná generálka, moc se už těším na společnou večeři a na procházku po Starém Městě,“ dodává.
