Téměř celé století mohla hollywoodská studia počítat s tím, že diváci přijdou bez ohledu na to, co se promítá, čistě proto, že rádi chodí do kina. Nyní ale možná vůbec poprvé od doby, co se „zajít si na film“ stalo bytostně zažitou americkou zábavou pro volný čas, lidé přestávají chodit na filmy jen pro samotný zážitek z návštěvy kina.
Filmoví magnáti sčítají ztráty po létě, kdy se počet prodaných vstupenek v USA propadl o tři procenta v porovnání s loňským rokem, a kdy kritici i diváci v nevídané shodě nespokojeně bručeli nad schematickými nebo čistě příšernými filmy, jež jim studia předložila.
Nejčastější stížnosti mířily na příliš mnoho pokračování a remaků, z nichž většina byla napěchovaná speciálními efekty a zacílená na neanglicky hovořící publikum.
Propadáky vyvažovala Dory a Kapitán Amerika
Kritici strhali novou verzi Ben Hura, která vydělala méně než polovinu svého rozpočtu ve výši 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Alenka v říši divů: Za zrcadlem, za 170 milionů dolarů natočené pokračování Alenky v říši divů z roku 2010, ve Spojených státech vynesla v severní Ameriece „pouze“ 77 milionů dolarů, ovšem 200 milionů dolarů sklidila v zahraničí.
Ben Hur, Uprchlík, Ptáci. Hollywoodu došly nápady, natáčí se 93 předělávek |
Mezi další znovu přežvýkané a vyždímané příběhy, které přinesly převážně zklamání, je možné zařadit Želvy Ninja 2, Den nezávislosti: Nový útok či Star Trek: Do neznáma.
Film Stevena Spielberga Obr Dobr podle románu Roalda Dahla se potýkal se smíšenými reakcemi, a ženská verze Krotitelů duchů se nikdy nevzpamatovala z kritické sprchy na adresu prvního traileru, i když kritiky na film samotný už byly slušné.
Kasovní zisky zachraňovala hrstka velkých trháků v čele s animovaným snímkem Hledá se Dory a Captain America: Občanská válka. Ale zakrýt celkový trend se jim nepodařilo.
Lidé už nechodí do kina „na slepo“
„Bylo to zlé,“ řekl hollywoodský analytik Doug Creutz. „Možná ne tak zlé jako před dvěma lety, ale pořád zlé v kontextu posledních zhruba patnáct let,“ dodal.
Součástí problému může být skutečnost, že do kina chodí méně lidí, pokud se nerozhodnou, na co se chtějí jít podívat. Podle společnosti PostTrak, která sleduje názory filmových diváků, se v létě 2014 zhruba 32 procent lidí rozhodovalo, na který film půjdou, až když stáli ve frontě k pokladně multikina. V roce 2015 jejich počet klesl na 28 procent a letos se předpokládá, že tento trend bude pokračovat.
„Pokud se lidé nenadchnou pro konkrétní film a nerozhodnou se na něj jít podívat, tak do kina vůbec nemusejí přijít,“ řekl Adam Fogelson, bývalý šéf studia Universal Pictures.
A počítat je třeba také s tím, že rostoucí ceny vstupenek, klesající rozmanitost promítaných filmů a okamžitá dostupnost zábavy doma prostřednictvím streamovacích služeb, budou návyky skalních návštěvníků kin nadále nahlodávat.
