„To, že si těch herců vážím, jim dávám najevo, ale rozhodně se jich nebojím a nebojím se jim říct, co já chci. Ze své herecké zkušenosti vím, že je potřeba cítit od režiséra, že ví, kam ten film a postavy vede. Pak se teprve ten herec cítí komfortně. S tím jsem nikdy problém neměl. Už když jsem začínal režírovat a dělal jsem české znění pohádek od Pixaru. Režíroval jsem Vladimíra Brabce, Jirku Bartošku a všechny možný. Nikdy jsem ze své přirozené drzosti neměl problém jim říct, že to dělají blbě,“ přiznal Kotek.
Ve svém novém filmu Padesátka si zahrál mimo jiné s Oldřichem Kaiserem, kterého mohl také „sekýrovat“.
„Ten film se odehrává ve dvou časových rovinách. V 70. letech a v současnosti. Ty postavy vidíme zamlada a zastara. Já hraju mladého Ondřeje Pavelku a jeho otce hrál Olda Kaiser. Což pro mě byl úplně fantastický zážitek, že jsem mohl režírovat Kaisera i s ním hrát. Vždycky po stopce jsem říkal: Oldo, dáme si to ještě jednou! Pojď, pojď, pojď!“ prozradil.
Nejhorší ale prý je, když musí režírovat sám sebe. „Jednak člověk čeká, že se mu štáb zasměje, když řekne nějaký vtip v rámci záběru, což se většinou nestalo. Nejhorší pak ještě je se stříhat. Koukat se na sebe v střižně a říkat si, co tam jako chci. Vždycky se střetnu s tím, že ten střihač si myslí něco úplně jiného,“ prohlásil.
Celý film, který se odehrává na horách a v zimě, kdy je počasí hodně proměnlivé, nakonec stihli natočit za 23 dní.
„Nějakým zázrakem jsem měl kliku. Možná to bylo díky mé mamince, která mi dala takový kamínek, který prý týden nosila na srdci a který jsem měl mít celou dobu u sebe. A když jsem potřeboval mlhu, byla mlha. Když jsem potřeboval jasno, tak bylo jasno. Už se mi všichni smáli a nevěřili tomu, jak je to možné. Jestli jsem někde krví podepsal smlouvu se satanem,“ řekl.
Vojta Kotek a Jakub Prachař ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších (7.3.2015).
Kotek je zvědavý, jak jeho filmovou režijní prvotinu přijmou diváci. Má v plánu další věci, ale nyní si chce dopřát trochu klid.
„Snažím se, trošku se mi daří myslet i na sebe. Uklidnil jsem se. Nelítám z projektu do projektu. Letos se věnuji převážně té Padesátce, dělám si to v klidu. Vždycky jdeme do střižny na desátou, to znamená, že se tam sejdeme v jednu. Dáme si obídek a snažím se trošku si užívat života. Mám chatičku, kde sekám trávu, opracovávám túje, chodím na ryby. Takže se snažím trošičku dýchat, protože když je člověk furt jenom v té práci a jede jenom tohle, potom i ta práce jede trošku do háje,“ dodal.
