Nesvědčí proto, že až doslovně přejal modelovou stavbu používanou od slavné Záhady Blair Witch po neslavnou Záhadu Hory mrtvých. Tedy partu mladých dokumentaristů, kteří se s kamerou zvesela vydají po stopě dávné temné legendy a pak se nestačí divit, natož utíkat.
Naopak filmu svědčí znalost blízké Ukrajiny, kde hledači svědků kanibalismu za hladomoru najdou odkaz sériového vraha Čikatyla. Na rozdíl od Občana X či Child 44 však naštěstí nejde o další životopis Rostovského rozparovače.
A proti Záhadě Hory mrtvých, kde cizinci s kamerou bloudili po Uralu, zachází Ghoul s hrdiny, reáliemi i jazykem přesněji než Hollywood - dokonce ústy jednoho z místních Američany poučí, že „vodku ano, kozáčka nikdy, jsem Ukrajinec, ne Rus!“
Metodou strašení se drží Ghoul zámořské série Paranormal Activity čili videokamer rozmístěných v prostoru, jež doplňují realismus reportážního snímání. A také se nevyhne tradiční kletbě žánru: dokud je hrozba jen tušená, divák se bojí víc.
Bude zajímavé srovnávat, jak se mysteriózní thriller prosadí v Česku, kde jde do kin 26. února, a jak ve Státech, kde vstoupí do limitované sítě o měsíc později. Že zatím nemíří na Ukrajinu, kde vznikal ještě za klidu zbraní, asi nepřekvapí.
