Bývalo jich bývalo také pět, jako v každé jiné kategorii, ale pak se sáhlo až k deseti snímkům navrženým na nejlepší film roku. Důvod? Aby se k Oscarům připoutal ještě větší zájem diváků a hlavně fanoušků komerčních děl, která by do vybrané, spíše umělecké pětice jinak těžko pronikla.
V posledních letech se počet čekatelů na nejvyšší filmovou poctu světa tedy pohybuje někde „mezi“, za rok 2014 se jich ve finále utká osm. I za tu cenu, že některé si užijí svých pár minut slávy jen do počtu. Zkusme přemýšlet jako akademik.
Vyhořet by neměl Birdman: hořká komedie má jednak devět nominací, jednak skutečně výjimečnou sílu včetně projevu Michaela Keatona v roli někdejšího komiksového idolu, jenž zoufale prahne po slávě váženého charakterního herce.
Stejný počet šancí však získala také poetická retrokomedie Grandhotel Budapešť, která vyhrála v „nevážné“ kategorii Zlatý glóbus. Favoritem zůstává rovněž vítěz Zlatých glóbů v oboru dramat – příběh dospívání natáčený po dvanáct let, který se jmenuje Chlapectví.
To je rozhodující trojice. S ní vstoupí do boje o nejvyšší hold pět méně proslulých, nicméně úctyhodných snímků. Jaké mají šance, vezme-li se v potaz tradiční zákulisní diplomacie více než pěti tisíc profesionálů hlasujících v druhém kole?
Pro Kód Enigmy mluví skutečný příběh v pozadí, což mají akademici rádi – v daném případě jde o trpký úděl vědce, jenž za války prolomil německou šifru. Jenže snímek vzešel z převážně britské produkce a Američané si mohou říci, že od vítězství britské Královy řeči ještě neuteklo dost času.
Podobné úvahy lze očekávat při posuzování snímku Teorie všeho, opět britského životopisu, který se týká raných osudů tamního slavného fyzika Stephena Hawkinga.
Velkofilm Americký sniper je sice americký ažaž, líčí opět reálný příběh odstřelovače, který za svých misí v Iráku získal pověst legendy, ale tady se sázka na vlastenecký heroismus zdá až moc přímočará, nemluvě o režiséru Clintu Eastwoodovi, který už má celou sbírku poct.
Hudební Whiplash patří naopak k dílům pro akademiky až příliš výlučným; cesta za snem, již tu urazí mladý jazzman, tudíž pravděpodobně povede stejně jako na Zlatých glóbech nejdále k trofeji pro J. K. Simmonse ve vedlejší roli.
A konečně je tu Selma, politicky korektní titul, jaký nesmí na žádných Oscarech chybět, kronika jedné volební kampaně černošského aktivisty Martina Luthera Kinga. Ovšem rok poté, co vyhrálo drama založené na historii otroctví 12 let v řetězech, sotva dají akademikové hlas podobné látce.
Šance filmů se však nepoměřují jen na poli cti, nýbrž i čistě obchodně. Před finále totiž dostávají v kinech „druhý život“, který může zvednout jejich tržby až o polovinu. „Což nahrává právě menším filmům, které kralují možným nominacím,“ uhádl analytik trhu Paul Dergarabedian už předem. A právě diváky by potřebovali všichni kandidáti bez rozdílu.
