Režisér Robert Sedláček snímek natáčel dva měsíce a poslední záběry vznikaly ve čtvrtek v Pyšelích na Benešovsku. Autorem scénáře je představitel hlavní role Boleslav Polívka. Film se natáčel v okolí Prahy a Brna. Premiéra se předpokládá v únoru příštího roku.
"Ta první část byla taková groteskní moralita. A druhá po těch dvaceti letech je spíš hořká komedie. V tom je ten rozdíl, mezi tou groteskností a jakousi hořkostí," řekl Polívka. Podle něj se v dnešní době vše přiostřuje a v porovnání s dobou, kdy se natáčel první díl, je bezohlednější.
Lidé by podle Polívky proto měli dbát na to, aby morálně "nezhubli". "Nikdo se neohlíží na to, kolik kdo má dětí, jak je starý. Bezohledně se to válcuje bez schopnosti hodnotit situaci toho druhého, ať už je to protivník nebo přítel nebo rodinný člen," míní Polívka.
Scénář filmu se během natáčení lehce měnil stejně jako v prvním díle. "Když se scénář dostane do toho prostředí a když vidíte kolegy a celé okolí a tu situaci, samozřejmě se spousta věcí, které se nedají vymyslet u stolu, objevují při realizaci," dodal Polívka. "Poslední natáčecí scéna se odehrává v léčebně, kde se má rozuzlit Bohušův dluh," uvedla firma 2media.
Vedle Polívky se diváci mohou těšit na Karla Heřmánka, Ivanu Chýlkovou, Dagmar Havlovou, Břetislava Rychlíka, chybět nebude ani Bohušův věrný přítel v podání Arnošta Goldflama, který ve druhém díle povýšil na Bohušova tajemníka a účetního.
Z natáčení filmu Dědictví aneb Kurvaseneříká (zleva Arnošt Goldflam, Jiří Pecha, Boleslav Polívka, Miroslav Donutil, Ivana Chýlková, Karel Heřmánek)
"O tom, jestli už věřím v Boha, se tentokrát nemluví. Pořád mám stejnou roli, jen o 20 let starší. Nikdo, kdo stárne, se nestává lepším a myslím, že se to týká i této postavy," řekla Ivana Chýlková.
Podle Polívky se z prvního do druhého dílu přenesli prakticky všichni herci, kteří "přežili". Bohuš podle Polívky zestárl, stal se vdovcem a podstatně se změnil. Je opatrnější, trochu mu ubylo sil a jeho humor má někdy trpkou příchuť.
Původní snímek Chytilové v kinech vidělo 810 tisíc diváků a nespočet dalších v televizi. Podle Sedláčka to byl jeden z filmů, který předběhl svou dobu a byl drzý v tom, že se netvářil jako komentář a hlubokomyslná věc.
