Dokument režiséra Hodana pod názvem Mlýnské kolo Hany Hegerové mapuje proces vzniku alba. Kamera zachycuje Hegerovou od první chvíle ve studiu až po slavnostní křest nahrávky. Mimo jiné přináší i rozhovory s Petrem Maláskem, Pavlem Vrbou, Jaromírem Nohavicou a dalšími tvůrci nových nahrávek.
Mlýnské kolo v srdci mémAlbum Hegerové, které přináší zejména písně představitelů francouzského šansonu jako Serge Gainsbourg, Michel Legrand či Isabelle Mayereauová, patří mezi nejprodávanější CD loňského roku. Získalo mnoho kladných recenzí i dvě nominace na hudební cenu Anděl 2010 v kategoriích album roku a zpěvačka roku. Od poloviny října 2010 se ho prodalo 45 tisíc kusů, úspěšnější v loňském roce byla jen Lucie Bílá a skupina Kabát. |
"Za celou dobu, co jsem se s paní Hegerovou vídal a natáčel ji, jsem se nepotkal s blbcem. Ona je éterický člověk a stejné lidi sdružuje kolem sebe. Všichni, kdo jsou kolem ní, ať už muzikanti, zvukaři, osvětlovači či lidé dalších profesí, jsou ve svých oborech maximální osobnosti a navíc skvělí lidé," uvedl Hodan. Dodal, že Hegerovou považuje v její branži za největší osobnost. "Hegerová je původně herečka, s kamerou to umí, ví, kam ji postavit a jak se postavit před ni, obecně jak zacházet s filmem," pochvaloval si vzájemnou spolupráci.
Vedle Hodanova dokumentu bude na DVD také film režiséra Koháka Kde lampy bloudí z roku 2006. Mystifikační koláž scén z malého ztraceného nádraží ukazuje Hanu Hegerovou v železničářské uniformě. "Napřed jsem chtěl pro paní Hegerovou natočit videoklip na píseň Barová lavice, ale nějak to bobtnalo, rostla náročnost, až se celá věc zlomila do krátkého filmu. Geneze příběhu byla postupná, od nějakého tančení na ledě přes úniky do různých sfér až to skončilo u motivu nádraží. Chtěl jsem Hanu Hegerovou ukázat nezvykle, v poloze, jakou by nikdo nečekal," sdělil Kohák.
Dodal, že název si film půjčil z veršů, které zní v písni Potměšilý host. Zdálo se mu, že slova "...kde lampy bloudí..." k atmosféře snímku "krásně sednou".
Interpretka, jejíž jméno se stalo synonymem českého šansonu, pochází ze Slovenska. Hegerová, původním jménem Carmen Farkašová, kariéru zahájila jako herečka v žilinském divadle. Na přelomu 50. a 60. let vystupovala v pražském divadle Rokoko a později v divadle Semafor. Zpívala a hrála také ve filmu Kdyby tisíc klarinetů. Vystupovala na mnoha místech v zahraničí a dostala se dokonce do proslulé pařížské Olympie.
Spolupracovala mimo jiné s textaři Petrem Radou a Jiřím Suchým. Její asi nejpopulárnější šanson Levandulová vznikl, stejně jako řada dalších písní, ze spolupráce se skladatelem Petrem Hapkou a textařem Michalem Horáčkem. Za album Potměšilý host, na kterém tento hit vyšel, dostala v roce 1992 od firmy Supraphon platinovou desku. O čtyři roky později ji Akademie populární hudby zapsala do Síně slávy.
