Němečtí vojáci cpou ženy do náklaďáku, zapalují domy a popravují muže. U stodoly Horákova statku, obložené matracemi proti odrazu střel, jich tehdy zavraždili 173; vrcholnou scénu filmu Lidice v pondělí zažilo sto komparzistů.
Když je v lijáku režisér Petr Nikolaev svolá pod střechu, i ve stodole se drží odděleně. "Esesáci" - členové historického vojenského klubu z Hradce Králové - trénují salvu: nabít, zamířit, pal; v němčině. "Lidičtí" se o kus dál učí, jak se po výstřelu zhroutit na slamníky.
"To je chvíle, které jsem se celé natáčení obával. Naštěstí přišla až po čtyřiceti dnech, kdy už jsme sehraní a známe zdejší prostředí," říká režisér o vsi Chcebuz, která ve scénách zkázy hraje Lidice. "Architekt Jan Vlček odvedl skvělou práci," chválí producent Adam Dvořák.
Vážně není ani zblízka znát, které z pobořených "očouzených" domů jsou pravé a které zčásti kašírované. I nově vyrobené ploty vyhlížejí staře a na štěrkovou cestu filmaři právě rozhazují slámu a čerstvě posečenou trávu.
Vede až ke škole, trafice, krámku: čtyři sta metrů vsi je v dobovém převleku včetně kostela, z nějž snímali polystyrenový zvon. "Místní to berou statečně," líčí producent, jak tu Chcebuzským "patinovali" nedávno nabílené domky. "Ale až na jednu bizarní obavu, že jim osadu zbouráme doopravdy, projevují spíše hrdost, že se mohou na Lidicích podílet."
Ke statku Horákových přijíždí historický náklaďák a černá mercedeska, vojáci do nich neurvale vlečou členy rodiny.
Mezitím část štábu bere do rukou vidle: je třeba proházet v hromadě slámy uličku, kterou v příštím výjevu půjdou muži na popravu. Produkce přináší kanystry na benzin a matrace ke zdi, hasiči si zkoušejí první dýmovnici; tíseň se stupňuje.
"Člověk musí být otupělý, nemůže si to připouštět. Dělal jsem to na začátku, ale zbláznil bych se, musím se chovat jako chirurg," líčí režisér, jenž má k tragédii Lidic osobní vazby, jak si udržuje věcný přístup.
Jde to však těžko, když příštím obětem vysvětluje, jak se mají tvářit: "Je úsvit, vyvádějí vás ze sklepa, staví ke zdi a to poslední, co vidíte, jsou vaše domovy v plamenech. Musíte být vystrašení, ale zároveň mít v sobě vzdor." Jiní si pomáhají černým humorem.
"Wehrmacht za mnou, dostanete kvéry. Schnell!" Producent přidává malé kuriozity: "Dva z těch, co budou za chvíli zastřeleni, byli v Lidicích zastřeleni už jednou - ve filmu Dny zrady. A herec, který kdysi ztvárnil dítě s cedulkou, tady coby nacista takové děti odtrhává od matek."
Na vypjatou scénu se přijel podívat i hlavní hrdina filmu Karel Roden, byť v ní nehraje. "Až na pár zimních scén už mám dotočeno," vykládá. A mezi muži "na odstřel" se objevuje ministr kultury Jiří Besser. "Slíbil jsem to ještě jako starosta Berouna, s mou nynější funkcí to nemá co dělat," říká.
Padání netrénoval: "Sportoval jsem, to bych měl umět." Jenže ministr si na popravu ještě počká, teď jde "na ostro" první várka - a po palbě na pozadí ohně a dýmu zavládne mrtvé ticho.
