Nebylo to bezbolestné, ale první ročník Open Air Festivalu, který se konal o víkendu v Panenském Týnci, se povedl. Přes páteční deštivé počasí přišlo víc lidí, než se čekalo, a žádná z hlavních hvězd nezklamala.
Faithless v rytmu deště
Těsně předtím, než na hlavní pódium dorazily v pátek večer zahraniční hvězdy, zahráli si na něm domácí Tata bojs. A jak se říká, nezadali si. Svoje hity hnali s energií, která se pomalu přelévala do diváků, a když na konci zahráli Attention aux hommes, skákal celý kotel.
Basytarista Mardoša navíc nezapřel pověst připraveného glosátora, třeba když poukazoval na to, že "následující píseň je z desky Futuretro, která vyšla rok předtím, než Röyksopp vydali svou vůbec první desku". Vtipná narážka na hvězdy večera. Ostatně zmínka o nich padla i v upraveném textu depešácké hymny Personal Jesus, jejíž text aktuálně upravili ve stylu "přijdou Norové, holky jsou hotové".
A nejen holky byly hotové, příchod Röyksopp vítaly tisícovky lidí. A z Panenského Týnce se rázem stala pobočka středozemního ostrova Ibiza, na němž tryská na povrch nesmlouvavá taneční energie.
Dvojice muzikantů, podpořená vokalistkou před sebou a několika hudebníky za zády, tomu podřídila vše – tančete, tančete, tančete, byl jediný vzkaz od Norů, kteří běhali mezi perkusemi, mikrofonem a samplery. A publikum rozžhavili dokonale.
Otěže pak přebrali Faithless a ve večírku zdařile pokračovali. S nenapodobitelným zpěvem Maxi Jazze a jeho klátivým tanečním stylem hráli největší hity, ale také dost skladeb z letošní desky The Dance.
Taneční proud doplnila světelná show, fanoušci mohli být spokojení. Taneční srdce české Ibizy bilo nezdolnou silou a nemohly je ztlumit ani proudy vody, které se skoro po celý koncert Faithless (a ten trval hodinu a půl) snášely z nebe. Maxi Jazzovi stačilo zvolat "Come with me" a lidé ho ochotně následovali.
Kasabian přesvědčili
To hlavní hvězdy sobotního večera sice měly lepší počasí, ale před publikem mnohem těžší pozici. Přestože Kasabian už řadu let patří mezi nejpopulárnější kapely v Británii, kde za svoje desky a koncerty sklidili řadu cen, pro většinu tuzemského publika byla tahle indie kytarovka přece jen neznámou.¨
Sami si svou pozici nejlépe uvědomili, když jim v hitech jako Club Foot, Shoot The Runner nebo Fire, kde jsou z koncertů doma i jinde v Evropě zvyklí na doprovodné chorály, z publika odpovídalo málo přesvědčivé mručení. Skóre v neznalosti kapela navíc v úvodu vyrovnala, když zpěvák Tom Meighan z pódia zdravil Československo.
Přestože dav návštěvníků během jejich koncertu prořídl, je nutné říct, že Kasabian se tím nenechali rozházet a hráli naplno. Jejich show byla energická a písničky kombinující rockovou neurvalost s taneční hybností se ukázaly být naživo ještě víc strhující než z desky. Svým svérázem na pódiu, který v sobě má tu správnou esenci floutkovství, si publikum rychle získali, třeba hitovkou Where Did All the Love Go, již zařadili do úvodní části výborného setu.
Je na co navazovat
Když pomineme provozní drobnosti, jako je nedořešená příjezdová cesta, parkování, logistika vydávání vstupních pásek a místy slabší program doprovodných pódií ve stylu "pro všechny a pro nikoho", otravné přeslechy mezi scénami a také jistou neútulnost letištního areálu, první ročník Open Air Festivalu byl přesvědčivý. A v dalších letech je na co navazovat.
Open Air Festival
Faithless, Kasabian, Röyksopp, Tata bojs, Vypsaná fiXa, Sunshine, Richard Müller, Dan Bárta & Illustratosphere
Panenský Týnec, 12. až 14. srpna 2010
Hodnocení MF DNES: 70 %
