Film, jejž spolurežírovala její dcera Kasia Adamiková, přijde do kin v září: po šestileté nucené pauze v natáčení.
Liší se polská a slovenská legenda o Janošíkovi?
Slovenská je bližší historickým faktům, i když ji posunuli v čase, ve Fričově i Bielikově verzi zvýraznili třídní hledisko a nikdo nestál o dokumenty pro rekonstrukci. Ovšem Poláci už se souvislostmi nezatěžují vůbec. Pro ně je Jánošík pouze romantickou legendou, nejznámější asi z muzikálu Malované na skle. A ze seriálu sestřihaného z kostýmní komedie pro děti, kde Jánošíka představuje kulturista typu Schwarzeneggera, doba je neurčitá a celé je to hloupé. Až nedávno jsem si všimla, že v jedné scéně se tu okrajově zmiňují o slovenském Jánošíkovi, čímž se vlastně přiznává, že tenhle není pravý, ale to nikdo neřešil.
PRVNÍ ZÁBĚRY Z FILMU JÁNOŠÍK
Nečekala bych, že hrdina typu "bohatým bere, chudým dává" bude ještě někoho zajímat.
Máme tam i scény, jak rozdává peníze, to je historicky doložené, ale bez třídního cítění. Byl to spíše druh zábavy, životního stylu; zbojníci, vlastně anarchisti, si tak dodávali pocit důležitosti – a zároveň si kupovali přízeň lidí na ochranu před nepřáteli; podobně jako partyzáni.
Kdo je tedy váš Jánošík, když ne lidumil? Rebel, akční hrdina?
Akční hrdina určitě ne. Prostě kluk, který musel mít jisté schopnosti a obrovské charizma. Je prokázáno, že jeho zbojnická éra trvala jen půldruhého roku a že nikoho nezabil; proto zřejmě vznikla ta legenda: nebyl brutální a zemřel hodně mladý. Je to existenciální hrdina: hledal zábavu, vzrušení, pak nesl tíži zodpovědnosti za jiné, ale nešlo mu o třídní rozdíly; v tom je Jánošík současný.
Začali jste točit roku 2002, pak se práce kvůli nedostatku peněz zastavily, teprve loni se díky polskému vkladu dotáčelo. Může při tak dlouhé pauze člověk dělat jinou práci?
Já ano. Sice se mi to stalo poprvé a na rozdíl od Hollywoodu nebyl náš film pro podobné případy pojištěn, ale věděla jsem, že to bude dlouhá pouť, tak jsem zatím točila jiné věci. Dcera to nesla hůř, je to teprve její druhý film, půldruhého roku života věnovala přípravám. Naštěstí jsme navázali, jako by to bylo včera: herci neumřeli, nezestárli ani neztloustli do kostýmů. Jen štáb se obměnil a půlku těch kostýmů, které ležely ve skladu roky, těsně před druhým natáčením někdo ukradl.
Víte, že Slovenskem už koluje pirátské DVD s pracovním sestřihem první natočené části Jánošíka?
Nevím, ale dalo se to čekat, po tak dlouhé době. Když se film musel zastavit, protože chyběly tři miliony dolarů, byl to pocit, jako když žena potratí v pátém měsíci – to už je opravdu dítě, a vy ho ztratíte.
Pomohla polská televize, pro niž chystáte čtyřdílnou verzi. Točila jste od začátku i seriál?
Ne, počítali jsme jen s filmem, ale jakmile televize přidala peníze, bylo jasné, že bude chtít seriál. Naštěstí materiálu máme dost, dopsali jsme jednu scénu a bude pěkná televizní podívaná, s jinou dramaturgií než film a motivy navíc.
Ukázka z filmu Válka s mloky
Když režírujete s dcerou a neshodnete se, kdo vás rozsoudí?
Už jsme točily dokonce ve třech, ještě s mou sestrou, čtrnáct dílů politické televizní série – a nepohádaly jsme se. Ženy se vždy dohodnou, nemají takové ego, debatují o smyslu věci, a ne ve stylu Já mám pravdu. Pokud jde o dceru, máme podobný vkus a navíc si práci rozdělíme. Kasia dělá storyboard, druhý štáb, vizuální věci – a taky točí na kopci, kam se mně už nechce lézt.
Kdy se do Česka vrátíte s plánovaným filmem Válka s mloky?
Uvidíme, nechci zažít druhého Jánošíka a Válka s mloky se úplně chudě udělat nedá. Musíme to s producentem Tomášem Krejčím promyslet. Ale je fakt, že tu knihu Karla Čapka zbožňuju od mládí a po FAMU to byla první věc, kterou jsem přepsala pro polskou televizi. Jenže se netočila a ten rukopis nemůžu nikde najít. Ale beztak bych psala nový scénář s kamarádkou ze Států, kde jsem teď dělala pilotní díl seriálu Treme pro HBO. Natáčelo se v New Orleansu, ještě zjizveném hurikánem Katrina – to je zajímavé, že sociální náměty se točí v Americe a sledují je miliony diváků.
Na co chodí lidé v Polsku?
Polská kina měla deset let krizi, teď vznikají slibné filmy, ale diváky si musí vybojovat zpátky. Z domácí tvorby táhnou jen stupidní romantické komedie, oslavné historické látky a jednou ročně film-událost.
Jak uděláte událost z Jánošíka?
Já neumím prodávat, slogany musí vymyslet nikdo jiný. Snad lidi přijdou; jdou tam, kam jde dav.
Láká je také kontroverzní hrdina.
Jánošík byl vlastně dobrák a to asi nepomůže. V Polsku zkrachovala televize vysílající jen dobré zprávy – lidé chtějí ty špatné. Zkusím to, a nelžu: náš film je opravdu dost drsný, krutý a násilí ani sex neskrývá.
