Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Spisovatelka Procházková: Palachův čin byl geniální

  10:31
Na začátku si spisovatelka Lenka Procházková představila trojúhelník. Základna, tou byl vcelku jednotný odpor proti sovětské okupaci v srpnu roku 1968. Jak postupně ochaboval, zbyl z trojúhelníku osamělý vrchol - Jan Palach. S obavami, ale i plnou odpovědností psala Procházková román na "národní téma" Slunce v úplňku
Spisovatelka Lenka Procházková napsala o Janu Palachovi dokument, nyní se k jeho postavě vrací románem Slunce v úplňku.

Spisovatelka Lenka Procházková napsala o Janu Palachovi dokument, nyní se k jeho postavě vrací románem Slunce v úplňku. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Vypráví o posledních měsících českého studenta, který se stal živou pochodní s vírou, že zvrátí marasmus počínající normalizace. K Palachově postavě se Procházková vrací už podruhé, po dokumentu, který v 80. letech napsala z podnětu Ludvíka Vaculíka a Josefa Škvoreckého.

Na tajných besedách s mládeží sklonku 80. let zaznívala otázka: Co se vám vybaví, když se řekne Jan Palach?
Jan PalachVybaví se mi Palachova fotografie otištěná po jeho smrti v časopise Květy. Obličej dvacetiletého mladíka, který vlivem šokových událostí předčasně dospěl. Hodně se liší od druhé známé Palachovy podobizny, ještě chlapeckého portrétu z občanky. Ty dvě fotky jako by ohraničovaly počátek a konec mého příběhu, zrychlené dozrávání v muže během kritického půl roku.

O Palachovi jste napsala dva příběhy, ten první na sklonku 80. let vycházel z práce novináře Jiřího Lederera. Jak jste se k jeho rukopisu dostala?
Jiří Lederer zemřel v emigraci a jeho nedokončenou knihu o Palachovi poslal Škvorecký Vaculíkovi kurýrem do Prahy, aby to někdo z disidentů dopsal. Toho ošidného úkolu jsem se nakonec ujala já: dala jsem textu vypravěčský tón a doplnila ho o některá fakta. Schůzky a rozhovory jsem absolvovala tajně, honorářem byly výslechy. Kniha vyšla na sklonku roku 1988 v edici Petlice, ve vysokém nákladu 300 kusů. Šlo totiž o první samizdat psaný na počítači. Dost lidí ho tehdy četlo a doufám, že u někoho vyvolal chuť jít na Václavské náměstí v Palachově týdnu.

Spisovatelka Lenka Procházková

Proč jste příběh nyní úplně přepracovala? Ten původní by neobstál?
Obstál, ale byl to dokument. Dokumenty miluju a čtu, ale tenhle příběh potřeboval vyprávět - v románu nemusíte vysvětlovat, kdo byl Biľak. Je to příběh pro novou generaci. Psala jsem ho šest měsíců skoro bez odpočinku, deset hodin denně. Snažila jsem se, aby byl rychlý, moderní a zaujal dnešní mládež - aby se do toho úplně vcítila. Což se možná povedlo, protože obě mé dcery hluboce zasáhl. Jedna říkala, že konec nemohla číst souvisle, musela si dělat pauzy, aby to vydržela.

V doslovu píšete, že Jana Palacha vlastně nikdo úplně neznal. Proč myslíte?
Spisovatelka Lenka ProcházkováNebyl to extrovertní typ, který by si okolí snadno pouštěl do svých myšlenek. Měl obdivuhodnou disciplínu, ale také smysl pro humor, byl pozorný, všímavý. A také si udržoval výbornou tělesnou kondici. Zvláštní, fascinující skrumáž vlastností. Nechtěla jsem Palacha odlít z bronzu, ale zachytit živého, inteligentního kluka se složitým charakterem, pro kterého vlast, solidarita či svoboda nebyla abstraktní slova. Dnes se vám každý vysměje, když začnete říkat něco o vlastenectví.

V těch tajných besedách sklonku normalizace mnozí odpověděli, že Palachova oběť neměla smysl. Zemřel prý zbytečně - kdyby žil, mohl ještě něco dokázat...
Kdyby žil, byl by jedním z mnoha disidentů a nejspíš by byl zavřený. Jeho oběť měla smysl jako memento, pro mě například v tom, že jsem bez dlouhého rozmýšlení podepsala Chartu, že jsem nikdy neemigrovala. Považuji ji za největší politický čin jednotlivce v našich novodobých dějinách. Mohl změnit politickou situaci, ale politici to už vzdali a společnost se lekla možné pochodně číslo dvě. Místo aby jednala podle Palachova scénáře (generální stávka, zrušení cenzury), začala křičet, ať už to proboha nikdo nedělá. Estébáci chodili mezi studenty, prezident šílel a ministerstvo vnitra vyhrožovalo sankcemi. Palach nemohl odhadnout, že mizérie tak pokročila a propad je tak hluboký. Nevím, co si myslel v posledních vteřinách života, jen doufám, že nezoufal.

Srpen 1968 - čtyřicet let od okupace

Proč myslíte, že mizérie nastala tak rychle?
Naděje pražského jara byla silná, ale krátká. Jako když vypijete sklenku šampaňského a bublinky za chvíli vyšumí. Možná si hodně lidí řeklo: když vám prezident podrazí nohy, nebudete riskovat. Přišel šok - pes také po ráně zaleze pod stůl. Zapomínání je velký pud sebezáchovy.

Jak jste prožívala Palachovu smrt? Bylo vám sedmnáct...
Je to nejhlubší zážitek mého života, vzhledem k němu posuzuju to ostatní - když máte něco takového v sobě, je všechno snadnější. Stáli jsme tehdy ve frontě na poslední rozloučení v Karolinu, pamatuji si to jako dnes. Ten příběh by měl zůstat v české paměti, zvláště když máme tak málo vlastních hrdinů a vzorů. K čemu se mají lidé vztahovat? K Bohu, k našim politikům?

Z výstavy Nakonec přijely tanky

Co je podle vás k hrdinství potřeba?
Statečných bylo víc, snad byl hrdinstvím i podpis pod Chartou 77, chodit na výslechy a riskovat, že přijdete o děti. Ale on vzal všechno na sebe... Na jednu stranu je to až šablonovité: kluk z malého městečka, dobře vychovaný, přijede do velké Prahy, a když ji pak obsadí ti zlí vojáci, jde ji bránit a položí život.

Existovala podle vás jiná možnost, jak mohl jednotlivec tehdy vyburcovat společnost?
Pro neznámého studenta, v době cenzury, to bylo asi jediné řešení, v jistém smyslu geniální. Fascinuje mě, jak logicky zužoval požadavky: představte si, že se chcete upálit, píšete dopisy a ještě vám to perfektně myslí. Nemáte kopírák, musíte to rozepsat. I v nemocnici do poslední chvíle bojoval, nechával si číst noviny. Já vlastně neznám podobný příklad, snad jen z antických tragédií.

Do jaké míry je váš román pravdivý, pokud to u románu vůbec jde?
Z výstavy Nakonec přijely tankyChronologie invazních dnů je autentická, deník fiktivní, ale pravděpodobný. A je tam pravda hlubokého vztahu k bratrovi a především k mamince, s kterou žil několik let sám. To ona, kromě doby a měnících se událostí, je jeho protihráčem. Rozhodl se navzdory lásce k ní, obětoval ji a bratra. Co v něm bylo za hroznou sílu - musel vědět, že tím život jeho matky vlastně končí. Jeho bratr mi říkal, že neuplyne jediný den, kdy by si na něj nevzpomněl.

Není to trochu troufalé, psát o skutečné postavě, a přitom smýšlet, o čem přemýšlela, co cítila?
Troufalost to asi je, ale ta k literatuře patří. Když jsem o Palachovi psala ten samizdatový dokument, byla jsem krátce po porodu. Teď je synovi dvacet. Možná jsem ten dnešní román nemohla napsat dřív - příběh proti rezignaci, o národním hrdinovi, kterého si ještě pamatujeme. To není normální román. Tenhle je prostě těžší - nejen proto, že čtenář od začátku ví, jak to dopadne, ale protože víc bolí.

Byl táta jako Trautenberk? V něčem ano, vzpomíná David Prachař

  • Nejčtenější

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

29. dubna 2024

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak...

Ňadra ze všech úhlů. Benátky vystavují nadčasovou a kdysi cenzurovanou krásu

4. května 2024  10:08

Jaké je jedno z nejranějších a nejtrvalejších témat v umění – a zároveň jedno z nejvíce...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Jsem z toho úplně hotová.“ Swift drží prvních 14 příček americké hitparády

30. dubna 2024  19:59

Americká popová hvězda Taylor Swift po vydání nového alba The Tortured Poets Department ovládla...

KVÍZ: Čórtův hrád, tam strašá. Co víte o Tajemství hradu v Karpatech?

1. května 2024  13:15

Na prvního máje si můžete v televizi dopřát komediální klasiku Tajemství hradu v Karpatech. Pokud...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Starej, na..anej dědek. Dokument o Petru Jandovi je polotovar

2. května 2024

Premium K 80. narozeninám a zároveň 60 letům kariéry kapely Olympic se Petr Janda dočkal roztříštěného a...

Dvacet let bez Přátel. Plány na vysněný celovečerní film nikdy neexistovaly

5. května 2024  15:40

Americký seriál Přátelé patřil k nejúspěšnějším televizním projektům vysílaným na přelomu století....

Zemřela herečka a dabérka Simona Postlerová, bylo jí 59 let

5. května 2024  15:11,  aktualizováno  15:26

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil...

RECENZE: Drsný příběh soukromé pomsty. Kreténi jsou český Zločin a trest

5. května 2024  11:01

Velmi drsný thriller plný adrenalinu prý nabízí nová kniha Lukáše Havlase nazvané Kreténi....

Největší show, hlásila Madonna. Koncert na Copacabaně vidělo 1,6 milionu lidí

5. května 2024  9:44

Statisíce fanoušků přišly v sobotu večer na pláž Copacabana v brazilském Riu de Janeiro na...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Je to šílený, hodnotily firmy práci řemeslníků, kteří opravili střechu

Po zimě se často ukážou mnohé „vady na kráse“ domu, střechy nevyjímaje. Někdy nezbývá nic jiného než kompletní výměna....