Pokud je ještě chvíli libo žonglování s čísly, pokračujme. R.E.M. zahráli v Čechách potřetí "na plný úvazek" (dvě písničky provedené na prvních horáčkovských Andělech v březnu 1999 ponechme stranou). Tři a půl roku od jejich posledního pražského koncertu a skoro na den třináct let od jejich pražské premiéry.
Podruhé pod širým nebem, shodou okolností na tom samém místě, kde to mohlo být v červenci 1995 (za asistence předskokanů Levellers a Belly) úplně poprvé. Tentokrát sehráli roli ohříváčku angličtí Duke Spirit: v porovnání s Echobelly v srpnu 1995 méně výživní, proti Brainstorm v roce 2005 zlatí.
Jenže tehdy v červenci pětadevadesát baskytarista Mike Mills kapituloval před zánětem slepého střeva a koncert byl o měsíc odročen. Třináct let a měsíc poté R.E.M. Edenu docílili. Jenže čas nelze zastavit: a ačkoli i tentokrát přilákali slušný dav, nové fotbalové kolbiště sešívek nezaplnili. Publikum se rozehřívalo jen pozvolna a chytlo se někde v půlce, kolem písničky Great Beyond (neznáte z reklamy, znáte z filmu).
R.E.M. V EDENU (17. srpna 2008)
Díky internetu došlo k jistému odkouzlení podobných koncertů. Už dávno je neobklopuje takový nimbus tajemství jako v časech před prodloužením informačních dálnic do našich domovů. Turné cizokrajných kapel můžeme sledovat krok po kroku na stránkách fanouškovských i oficiálních a z bootlegů odhadovat jejich aktuální formu. R.E.M. přesto udrželi Prahu v mírné nejistotě: jak bylo předem naznačeno, míchali soupiskou a pořadím písniček jako trenér trápícího se týmu míchá sestavou svých svěřenců.
. R.E.M. na turnéJak se žije na koncertní šňůře? Michael Stipe prozrazuje detaily v rozhovoru pro MF DNES. |
Soupiska odpovídala aktuálnímu rozpoložení R.E.M., deklarovanému na jarním albu Accelerate. Pokud možno volili ostřejší a razantnější kusy, počínaje úvodní These Days z výtečného alba Life's Rich Pageant (věčná škoda, že do tohoto fondu nesahali častěji: taková I Believe by koncertu prospěla mimořádně).
Důvěrně známé kusy střídali s archiváliemi takřka zapomenutými: po třinácti letech ožila v Praze Circus Envy z alba Monster, v identifikaci nenápadné Little America z jejich druhé desky Reckoning se nejspíš zapotili i znalci.
Tohle album přišlo ke cti ještě jednou: to když v závěru Michael Stipe uvolnil mikrofon kolegovi Millsovi, nepostradatelnému "druhému hlasu" skupiny, a nechal ho zapět doposud velmi svěží raný hit Don't Go Back To Rockville. Tady se naplno ukázaly kořeny kapely: postpunk raných 80. let a americká rocková tradice v působivé směsi. Novinky z Accelerate se v téhle směsi neztrácely: zvláště Man-Sized Wreath v první půli koncertu deklarovala, že Stipe a spol. stále "znají víc než chleba jíst".
R.E.M. - LOSING MY RELIGION (17. sprna 2008)
Pamětníci mohli srovnávat nejen menu, ale i provedení jednotlivých položek. Asi nejvýraznější to bylo v překvapivém, takřka akustickém bloku, kdy si kapela odskočila na stranu (pódia) a zahrála Let Me In z Monsteru, zcela nepodobnou verzi známé z desky i té, kterou pamatují návštěvníci prvního pražského koncertu. I I've Been High z nespravedlivě opovrhovaného alba Reveal, zahraná ve stejném posazu, posloužila též jako dobrý poznávací kvíz.
. DOBYLI SVĚTJak se kapela dostala mezi špičku nejpopulárnějších kapel |
Dobře sestavený repertoár, solidní forma kapely i mistra pěvce, střízlivé kulisy, zvuk ucházející (ti na tribunách byli, dovolím si z občasných exkurzí soudit, ve výhodě). Sečteno a podtrženo: R.E.M. sice přišli do let, ale stárnou důstojně. Není to obvyklé a je to cenné.
R.E.M.
Praha, Multifunkční areál Eden, 17. srpna 2008. Předkapela: The Duke Spirit.
Hodnocení iDNES: 70 %
