"Je to známé jako prokletí Oscarů a je to víc než reálné. Největší hercův sen se může změnit v nejhorší noční můru," říká novinář Tom O'Neil.
Vítězové jako F. Murray Abraham, Brenda Frickerová, Linda Huntová, Marlee Matlinová a Louise Fletcherová jsou sotva někomu povědomí, přestože získali cenu, po níž se ve filmovém světě prahne nejvíc.
Problémy pro Paltrowovou
Další, více známí držitelé Oscara, jako Gwyneth Paltrowová a Richard Dreyfuss, si stěžovali, že jeho získání jim přineslo problémy v osobním životě i kariéře.
Oscar z Paltrowové udělal "příliš drahou" herečku už ve věku pouhých šestadvaceti let, zatímco pro Dreyfusse nastartovala cenná soška za Sbohem, děvče v roce 1977 sešup dolů se sérií filmových propadáků a drogovou závislostí.
Paltrowová vyhrála za hlavní roli ve filmu Zamilovaný Shakespeare a dnes říká, že nebyla připravená vyrovnat se s tlakem, který následoval, a to ji přivedlo k několika špatným rozhodnutím.
"Myslím, že část odvrácené strany toho, že je člověk tak úspěšný a vyhraje Oscara ve věku šestadvaceti let, spočívá v tom, že jsem začala být hrozně bezstarostná ohledně věcí, které jsem si vybírala. Myslela jsem si, jo, prostě zkusím tohle a bude to legrace nebo tohle udělám pro peníze. Prostě věci, které bych dneska naprosto neudělala," svěřila se Paltrowová.
K béčkům a malinám
Louise Fletcherová, která získala cenu za hlavní ženskou roli ve filmu Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem, skončila u rolí v takových béčkových snímcích, jako byl Excorcist II. "Jeden večer jste neskutečně šťastní," řekla Fletcherová o získání Oscara. "Ale nemůžete čekat, že to za vás udělá všechno ve vaší kariéře."
Mnozí vítězové jako by po získání Oscara spadli stejně hluboko na opačné straně. Jak Halle Berryová, tak Faye Dunawayová či Liza Minnelliová získaly jak Oscara za nejlepší ženský herecký výkon, tak "Malinu", anticenu udělovanou za nejhorší filmový výkon v uplynulém roce.
Poté, co Berryová získala Oscara za roli ve snímku Ples příšer z roku 2001, vysloužila si Malinu za postavu ženské superhrdinky v akčním propadáku Kočičí žena.
A tak by podle O'Neila mohl seznam pokračovat dál a dál od Rity Morenové, která získala cennou sošku za roli v muzikálu West Side Story, přes Dianne Wiestovou a Cubu Goodinga Jr., kteří se usilovně snažili znovu dosáhnout na hvězdný třpyt, kterého se ziskem Oscara dotkli.
Abrahamův syndrom
"Občas lidé zvítězí, protože jim přeje postavení hvězd a skvělý herec si dokonale sedne s dokonalou rolí ve správném čase. Ale to nezajistí doživotně pokračování toho, co mohlo být jen neuvěřitelně šťastnou shodou náhod a okolností," soudí filmový kritik a historik Leonard Maltin.
Tento fenomén je podle něj ve filmových kruzích znám jako "syndrom F. Murraye Abrahama" pojmenovaný podle uznávaného divadelního herce, který získal Oscara za roli Salieriho ve Formanově Amadeovi v roce 1984. Ale od té doby rozhodně nebyl žádnou velkou hvězdou.
"V Amadeovi byl skvělý a je to výborný herec. Ale z nějakého důvodu nebo z kombinace důvodů už nikdy nedostal ve filmu srovnatelnou příležitost, i když pokračoval v divadelní práci," říká Maltin.
Podle něj mohou různé faktory přispět k tomu, že někteří herci už nikdy nezopakují svůj oscarový úspěch. Patří mezi ně špatná volba, smůla i špatní agenti - anebo když nechají slávu, aby jim stoupla do hlavy. "Stejně těžké jako udělat kariéru ve filmovém průmyslu je udržet si ji," dodává.
Filmový kritik Richard Schickel rozhodně nepovažuje Oscara za spolehlivou předpověď nesmrtelnosti oceněného herce či snímku. "Lidi se nechají unést konkrétním výkonem, ale to neznamená, že má herec dostatek dlouhodobé životaschopnosti. Jediným důvěryhodným soudcem kariéry je historie. To, jestli ještě po deseti letech nebo později bude ten film lidi zajímat. Někdy už týden po Oscarech si nedokážete vybavit, co vlastně vyhrálo."