Narodil se roku 1938 v Praze. V padesátých a šedesátých letech byl členem populární české rockové skupiny Mefisto. Kromě hry na klavír začal v té době také komponovat první skladby. Svoji vlastní scénickou hudbu uvedl poprvé před veřejností v pražském Divadle Rokoko.
Lady Carneval, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš, Stín katedrál, Hej, hej, baby, Yveta, Čau lásko či Jsi můj pán. Z pera Karla Svobody pocházejí největší hity Karla Gotta, jeho skladby se objevovaly v repertoáru snad všech předních českých zpěváků.
Jeho jméno však není spojováno jen s písňovou tvorbou, ale také s úspěšnými televizními produkcemi a hudbou k celovečerním filmům. Známé jsou také melodie, které Karel Svoboda komponoval k českým filmovým pohádkám, jako je Sůl nad zlato, Jak se budí princezny, Z pekla štěstí či Tři oříšky pro Popelku.
Ústřední píseň z posledně jmenovaného filmu Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? složil spolu se svým bratrem.
Píseň v podání Karla Gotta byla u příležitosti 100. výročí české kinematografie vyhlášena druhou nejúspěšnější filmovou melodií v historii českého filmu.
Neméně oblíbené jsou ale i skladby k televizním seriálům jako například Včelka Mája, Cirkus Humberto, Létající Čestmír, Pinocchio, Tao Tao, Návštěvníci, Kačenka a strašidla. Hudba k úspěšnému projektu německého režiséra Josepha Vilsmaiera A nikdo slzu neuroní mu přinesla dokonce nominaci na Oscara. Velký úspěch zaznamenaly i Svobodovy muzikály Drákula, Monte Christo a naposledy i Golem.
Karel Svoboda obdržel za svou tvorbu řadu zlatých a platinových desek i jiných ocenění. Získal například diamantovou desku za více než 10 milionů prodaných zvukových kopií s jeho hudbou a od Akademie české populární hudby tři České hudební ceny.
Jeho tvorba uspěla i v zahraničí - například na hudebních festivalech v Tokiu, Rio de Janeiru či v Cannes.
