Je označován za jednoho z nejvšestrannějších umělců světa, díky své nepopiratelné originalitě se stal už dávno legendou. Vymyslel divadelní rock, když jako jeden z prvních muzikantů pochopil, že image v současném showbyznysu znamená téměř všechno.
Skladatel, zpěvák, básník, výtvarník, producent a herec David Bowie slaví dnes šedesátiny. Do důchodu se však rozhodně nechystá, i když poslední desku Reality vydal v roce 2003.
Naopak - v květnu chce začít po téměř tříleté pauze znovu koncertovat, byť ještě loni v létě tvrdil, že hudební branže má plné zuby a s muzikou chce skončit.
Důvodem jeho nechuti do další práce byly hlavně zdravotní problémy, které poznamenaly i jeho vystoupení v Praze před dvěma a půl rokem. Z chvilkové nevolnosti se tehdy vyklubala ucpaná srdeční tepna a Bowie si musel naordinovat odpočinek.
Hudební vynálezce
Chameleon, vizionář, podivín, génius, ale i teatrální narcista a pozér. David Bowie byl častován již mnohými jmény - už jen proto, že v hudebním světě vždycky vyčníval.
Jeho osobnost tak trochu připomíná bláznivého vědce, který doma v laboratoři neúnavně experimentuje a chrlí jeden vynález za druhým. Odvážně míchal folk s hardrockem, jindy přidal špetku soulu, jazzu nebo trip hopu, a přitom jeho rukopis zůstával zřetelně čitelný.
Kolegové ho označují za nejvýznamnější osobnost populární hudby 20. století, dokonce se oficiálně honosí titulem „nejvlivnější rock’n’rollový umělec všech dob“, který mu udělil podle výsledků odborné ankety týdeník New Musical Express.
Kromě toho však vydělal víc peněz než jakýkoliv jiný muzikant na světě - ročně si prý přijde na 30 milionů dolarů, s majetkem několika set milionů liber je jednou z nejbohatších hvězd současnosti. Jak to dokázal? Vydal přes dvacet řadových alb, na která hudební svět většinou čekal se zatajeným dechem.
Jen ne škatulky
Své fanoušky i odpůrce neustále překvapuje svými hudebními i osobními proměnami. Dokáže všechno, jen ne nudit. Za téměř čtyřicet let svojí kariéry stihl být dekadentním apoštolem Ziggy Stardustem, Bílým vévodou, Sloním mužem (to když se objevil v broadwayské inscenaci Sloní muž po boku Elizabeth Taylorové) nebo detektivem Nathanem Adlerem.
Splýval se smyšlenými postavami, které přiváděl na svět už od sedmdesátých let, kdy ho proslavil singl Space Oddity ze stejnojmenného alba. Začalo to vlastně make-upem a tvrzením, že je bisexuál - to když se v roce 1971 nechal na obal alba The Man Who Sold TheWorld vyfotit v dámském kostýmu.
Nejuhrančivější postavou Bowieho fantazie však byla zmiňovaná rocková hvězda Ziggy Stardust, kterou zničí fanatismus, jejž sama vyvolala. Android s oranžovým přelivem „sestoupil na Zem“ na albu The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars v roce 1972. Zrodil se spolu s novým hudebním žánrem, který dostal název glitter (glam rock). A když se o rok později Bowie rozhodl sprovodit Ziggyho ze světa, fanoušci mu to málem neodpustili.
Jenže Bowie se děsil, že když se v Ziggym zabydlí, dostane se do škatulky - a to by nebyl on, kdyby nemohl své okolí neustále šokovat. Mezi hudebními styly kličkuje dodnes. „Jsem cestovatel a nechtěl bych uvíznout na nějakém ostrově bez možnosti z něj odplout,“ vysvětluje své touhy.
