Musím začít Rozumem a citem. Jak dlouho po tomto oslnivém úspěchu jste nosil nálepku krásného, leč zlého svůdce žen?
Budete se asi divit, ale zhruba rok poté jsem vůbec nepracoval. Studoval jsem architekturu, koupil si dům a stal se zedníkem, zdil cihly, nahazoval omítku. Pro mou kariéru to bylo velmi přínosné...
Proč jste se stáhl zrovna ve chvíli největší slávy?
Právě proto. Byl to tak velký film, že jsem potřeboval klid. Všichni po mně navíc chtěli totéž co v Rozumu a citu, tedy abych zase jezdil na koni coby romantický dobrodruh.
Rozum a cit je snímek velice britský, přitom ho natočil tchajwanský rodák Ang Lee. Jak to dokázal?
Lee je úžasný, mimořádný člověk. Vystihl Anglii 18. století, Ameriku 70. let v Ledové bouři, pak chystal muzikál, a když z něj sešlo, natočil staročínskou legendu, oscarového Tygra a draka. Dokáže všechno - protože ví, co znamená být člověkem. Co se týče jeho britského cítění, Tchajwan je dnes tam, kde byla Anglie před dvěma sty lety; myslím tím v odstupu, skrývání emocí, v tom, že lidé navenek působí odtažitě.
Se svou ženou jste poté hrál ještě v Jidášově polibku. O hereckých manželstvích kolují různé pověry - prý je provází vzájemná soutěživost, žárlivost, ponorková nemoc...
V Jidášově polibku jsme neměli ani jednu společnou scénu, já celý ten film strávil s batohem na zádech coby rukojmí - oběť únosu. Al
|
Portrét Grega Wise najdete ZDE. |
Další váš snímek Šílené krávy v tuzemsku neznáme, britská kritika ho prý nazvala nejhorším filmem roku. Co si myslíte vy o tom filmu i o kriticích?
Opravdu to není dobrý film. Věřím, že vztah, kdy jeden něco dělá a druhý ho posuzuje, může být prospěšný, ovšem tak se naše kritika už nechová. Britským národním sportem se stalo kopání do lidí. V Americe mají rádi úspěch, my se úspěchu bojíme a nenávidíme ty, kdo ho mají.
Já myslela, že v Británii platí tradice fair play.
Jenže ta hra se musí umět hrát, a my Britové jsme v ní lepší, pokud jsme druzí, pokud prohráváme. Ve Wimbledonu milujeme favorita, ale to nejlepší, co může udělat, je prohrát v semifinále. Kdyby vyhrál, Anglie by se cítila trapně.
V Hollywoodu či při oscarových nominacích se objevuje silný výsadek britského herectví. Je to optický klam, nebo britský film opravdu zažívá své vzkříšení?
Každý rok, sotva se objeví slušný film, nadšeně křičíme: Hurá, je tu obrození! Ale ve skutečnosti máme problém. Svých talentů si nevážíme, neudržíme si je, necháme je vtáhnout do Ameriky. A obecně, kdykoli se ve filmu objeví role pederasta nebo homosexuála, dostane ji Brit - Američané ji hrát nechtějí.
Jen pro zajímavost: buď je to náhoda, nebo ona tajemná globalizace, ale už jsem na festivalu objevila dva britské herce, kteří umějí pár slov rusky. Nebudete třetí?
Rusky nedovedu. Ale umím jednu větu polsky: Prosím, kolik stojí ta lednička?
 Britský herec Greg Wise. |
 Britský herec Greg Wise. |
 Britský herec Greg Wise. |
