Nejnovější práci Ricka Bakera můžeme zanedlouho vidět i v našich kinech. Pro druhý díl dnes již kultovních Mužů v černém, který bude mít premiéru v červenci, vytvořil sadu vesmírných příšer ohrožujících Zemi. Je mezi nimi mimozemšťan s třetím okem na čele, příšera, která má dvoje ústa nad sebou a oči na hlemýždích stopkách, tvář složená jakoby z oslizlých zrnek kukuřice, muž s výhonky kůže na bradě, ptačí lidé se zobáky místo nosu a úst a mnoho dalších, proti kterým mohou agenti J a K v podání Willa Smithe a Tomyho Lee Jonese opět bojovat.
„Chtěl jsem vytvořit něco, co by nebylo už milionkrát omleté,“ podotýká ke svým kreacím Rick Baker. „Když jsem před pětadvaceti lety dělal první Hvězdné války, bylo to mnohem jednodušší. Od té doby už bylo na plátně příliš mnoho mimozemšťanů.“
Jak ho takové příšery napadají? Například ptačí lidi kreslil Baker už před třiceti lety, kdy se o umělecké maskérství začal teprve zajímat. „Pak jsem pracoval na filmu Grinch, kde hráli dva herci, o kterých jsem si okamžitě pomyslel, že by byli skvělí ptačí lidé. Tak jsem je dal do Mužů v černém 2,“ vysvětluje maskér.
P ů l m i l i o n u d o l a r ů z a š v á b a
První díl komiksové komedie Muži v černém přinesl Ricku Bakerovi před pěti lety zatím předposledního Oscara. Má jich doma šest, všechny za umělecký make-up. Mezi filmy, na kterých tak úspěšně pracoval, jsou například již zmíněný Grinch s Jimem Carreym o příšeře, která ukradla Vánoce, Zamilovaný profesor, v němž přetvořil Eddieho Murphyho nejen ve stopadesátikilového profesora, ale také v dalších pět členů rodiny včetně matky, či Ed Wood o nejhorším režisérovi všech dob. Nominaci za vizuální efekty ve filmu Velký Joe v roce 1998 neproměnil. Přesto se o něm s nadsázkou říká, že je na Oscara vždycky nominovaný a vždycky vyhraje.
Jeho práce mu přináší nejen nejrůznější ocenění, ale především docela slušné peníze. Například za návrh vesmírného švába Edgara pro první díl Mužů v černém inkasoval půl milionu dolarů. Mimochodem počítačové oživení hlavní mimozemské příšery filmu, které si vzalo na starost studio Light & Magic Georgese Lucase, stálo další dva a půl milionu.
Rick Baker však začínal kariéru původně jako herec - na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let hrál ve vlastnoručně ušitém kostýmu gorily ve filmech Johna Landise. Brzy se však stal asistentem legendárního hollywoodského maskéra Dicka Smithe, k jehož mistrovským kouskům patřila maska Dustina Hoffmana ve filmu Malý velký muž. Tehdy třiatřicetiletého herce namaskoval na stojedenáctiletého starce. Rick Baker byl učenlivý žák, takže k jeho prvním samostatným pracím patřil televizní film Životopis slečny Jane Pittmanové, v němž změnil herečku Cicely Tysonovou ve stodesetiletou ženu. Další zkušenosti získal jako tvůrce loutek v Clokey Studios.
K prvním velkým úspěchům patřila práce na filmu Americký vlkodlak v Londýně, za který dostal v roce 1981 svého prvního Oscara. Mimochodem vlkodlaci jsou jeho dalším parádním kouskem. Spolupracoval například na videoklipu Michaela Jacksona Thriller či na filmu Vlk s Jackem Nicholsonem.
N e j v ě t š í l á s k a - o p i c e
Největší Bakerovou láskou zůstaly opice, na které je skutečný odborník. Už v roce 1976 se podílel na nové verzi King Konga, nejznámějšího opičího hrdiny filmového plátna. O osm let později na jeho konto přibyli lidoopi z nové verze Tarzana s Christopherem Lambertem a v roce 1988 opičí kamarádi Sigourney Weaverové z filmu Gorily v mlze.
Skutečný pomník si však postavil v loňském roce, kdy vytvořil masky pro novou verzi Planety opic, kterou režíroval Tim Burton. Tím, že na tu práci kývl, se dostal do velké soutěže s maskérem Johnem Chambersem, který získal za původní Planetu opic Oscara. Tím se však nijak netrápil.
„Nesnesl bych pomyšlení, že na tomhle filmu dělá někdo jiný,“ prohlašoval po natáčení.
Přesto trvalo dlouho, než se jeho vysněný projekt uskutečnil. Původně jej produkce kontaktovala už osm let před tím, než k natáčení filmu opravdu došlo. Tehdy ho měl režírovat ještě Oliver Stone. Nakonec však měl na vytvoření masek jen čtyři měsíce,
|
Filmy Ricka Bakera, |
|
1. Grinch (rok 2000) |
|
Herci, s nimiž nejčastěji pracuje |
|
Eddie Murphy |
„Měl jsem však za sebou zkušenost s Grinchem, pro kterého jsem vytvořil 125 masek. Denně jsme společně s mými šedesáti asistenty na place vytvářeli až 110 postav,“ vzpomíná Rick Baker.
Pro Planetu opic vytvořil tři typy masek. Hlavní postavy měly ty nejdokonalejší a nejrealističtější, které umožňovaly detailní mimiku. Pak následovalo asi pětadvacet masek schopných menší škály obličejů. Pro komparzisty v davových scénách vytvořil pět set nasazovacích exemplářů, které se nemusely už nijak zvlášť upravovat.
Zato práce na hlavních postavách začínala ve dvě hodiny ráno a trvala tři až pět hodin. Latexový make-up se nanášel přímo na tváře herců Heleny Bonham Carterové a Tima Rotha. Směs byla vysoce hořlavá a vzhledem k tomu, že oba herci jsou závislí kuřáci, museli pak celý den potahovat z dlouhých cigaretových špiček, aby se jejich masky nevzňaly.
Výsledkem práce Ricka Bakera je to, že každý z opičích hrdinů má vlastní individualitu. „Udělat z nich jedinečné osobnosti bylo na téhle práci to nejzajímavější,“ říká Baker. „V původním filmu byli sice šimpanzi, gorily a orangutani, ale všechny obličeje si byly velmi podobné.“
Přestože Planeta opic patří k Bakerovým filmům, které vydělaly nejvíc peněz, uznání se nedočkala. Umělecký maskér za ni nedostal ani Oscara. To mu však příliš nevadí. V současné době je jedním z nejrespektovanějších a nejvyhledávanějších uměleckých maskérů Hollywoodu. Takže až příště uvidíte na plátně nějaké zvlášť vyvedené mimozemšťany či jiné příšery, nezapomeňte se ujistit, že u kolonky Special makeup effects stojí jméno Ricka Bakera.
