Samozřejmostí tu jsou: hodně ostrý slovník, všeprostupující brutalita, konzumace drog, „husté“ milostné scény, nejlépe homosexuální. Drsným povrchem prosakuje intenzivní pocit vykořeněnosti a zoufalá snaha protagonistů nenechat se semlít odlidštěností světa. O autorově poněkud dryáčnické schopnosti zaujmout svědčí už název Nakupování a šoustání, který si pozornost vynucuje. Shopping and Fucking je ovšem velmi šikovně napsaná hra i podle tradičních měřítek, s řadou atraktivních situací a dialogů, které nepostrádají vtip a ironický nadhled.
Je paradoxní, že navzdory všem „pičám“, „doprdelím“ a homoerotickým výjevům působí inscenace docela nevýrazně. Hostující režisér Michal Dočekal se vydal cestou zdánlivě nejjistější, vzhledem k charakteru hry a možnostem souboru však asi ne nejšťastnější: text spíše aranžuje než interpretuje. To by nemuselo být na závadu - jenže žádný z pětice protagonistů nedokázal bez režijní opory vytvořit z Ravenhillových načrtnutých postav natolik zajímavou figuru, aby se po chvíli jednoduše neokoukala. Lépe než celek dopadly právě scény, v nichž se mohla prosadit „tradiční“ autorská i režijní zručnost: například tragikomická anekdota o dealerovi, který v opojení rozdá zboží a nakonec je zmlácen těmi, na které už se nedostalo, nevyžaduje hlubokou interpretaci, ale přesné provedení.
Mark Ravenhill: Činoherní studio Ústí nad Labem Překlad: Jitka SloupováRežie: Michal DočekalVýprava: Lucie LoosováDramaturgie: Lenka HavlíkováPremiéra: 5. října 2001 |
Ústřední dvojici mladých životních outsiderů, Lulu a Robbieho, kteří se zapletou do prodeje drog a pak musí pod hrozbou smrti do sedmi dnů sehnat tři tisíce liber, hrají Nataša Gáčová a Jan Bidlas na pomezí karikatury a snahy předvést jak se patří barvité „týpky“. Podobným způsobem, pouze ve výraznější stylizaci, pojímá Jiří Černý i homosexuálního prostituta Garyho, traumatizovaného sexuálním zneužíváním vlastním otčímem. Poněkud psychologičtěji rozehrává Roman Zach filozofujícího Marka. Blízko jednorozměrné karikatuře je naopak Jaroslav A. Haidler v roli obchodníka s drogami Briana, samozvaného mluvčího „spořádaného světa“. Ten Lulu a Robbieho ponižuje či jim uděluje lekce typu „první slova bible jsou: nejdřív sežeň peníze“, případně se dojímá nad videokazetou svého syna hrajícího na violoncello.
Některé slabiny předlohy vystoupily do popředí více, než by bylo zdrávo. Duní především finále, v němž nejprve Brian donutí zdeptaného Robbieho a Lulu skandovat „civilizace jsou peníze“ a následují patetické kosmické vize, které ještě více podtrhnou protivnou prefabrikovanost oblíbené levičácké teze o světě, jemuž vládnou zbožštělé peníze a lidské vztahy jsou vytěsňovány neosobními „transakcemi“. Vykonstruovaně působí i Markovo mnohomluvné kolísání mezi skutečným citem a snahou zbavit se „závislosti na citových vztazích“. Věci nepomůže ani alibistický režijní nápad oddělit jednotlivé scény klopotnými přestavbami dekorací: publiku připomínají, že opravdu jde jen o divadlo.
I když je ústecká inscenace coby umělecký počin spíše průměrná, nelze jí upřít záslužnost ve smyslu uvedení proslulého, byť kontroverzního titulu do českého prostředí. Činoherní studio přitom rozhodně nelze podezřívat z laciné konjunkturálnosti: již dlouho patří k nejvýraznějším propagátorům nové dramatiky české i světové a Shopping and Fucking je logickou součástí zdejší dramaturgie. To, že se režie ujal Michal Dočekal, tedy designovaný šéf činohry Národního divadla, může být navíc chápáno i jako zajímavý příslib věcí budoucích v dosud zatuchle konzervativní zlaté kapličce.
Hra Shopping and Fucking. Na sedačce Lulu (Nataša Gáčová) a vpravo v červeném Robbie (Jan Bidlas) a feťák Mark (Roman Zach). Hra Shopping and Fucking. Na sedačce vpravo v červeném Robbie (Jan Bidlas) a feťák Mark (Roman Zach). Hra Shopping and Fucking. Vlevo v červeném Robbie (Jan Bidlas) a feťák Mark (Roman Zach) vpravo. Hra Shopping and Fucking. Vlevo v červeném Robbie (Jan Bidlas) a feťák Mark (Roman Zach) vpravo. Hra Shopping and Fucking. Na sedačce Lulu (Nataša Gáčová) vlevo a vpravo v červeném Robbie (Jan Bidlas).
