Nezatoužil spíš v souladu se svou legendou přijet v sedle, s kolty za pasem?
„Přiznám se, že ani ne. Mám dvě nové kyčle, a tyhle problémy jsem si beztak odnesl z věčné jízdy na koni. Tak proč bych si jednou nedopřál pohodlí, i s manželkou, také herečkou Anne Jacksonovou, kterou miluju už padesát let, říká čiperný pán vychutnávající becherovku a svých čtyřiaosmdesát let.
Nebylo vám nikdy líto, že vedle kladných hrdinů Sedmi statečných jste právě vy musel páchat zlo?
Ne, vůbec. I když je pravda, že původně jsem tenhle projekt považoval za japonský originál a chtěl jsem si roli toho bláznivého samuraje. Řekli mi ale – kdepak, toho bude hrát Horst Buchholz, já že dostanu banditu. Odmítl jsem to, pak jsem se ale začetl do scénáře a povídám – Počkejte, to vůbec nezní špatně. Na začátku se vřítím do vsi na koni, jednoho chlápka zastřelím, všichni se mě bojí, pak odcválám – a další hodinu se mluví jenom o mně. Navíc jsem tu měl mexický klobouk velký jako stůl, kdybych padal z koně, mohl bych s ním lehce odplachtit, a v záběru zatemnil celé plátno, z něhož zářil ve velkém detailu jen můj obličej. A konečně jsem tu vyřešil jednu záhadu – vždycky mi vrtalo hlavou, co banditi vlastně dělají s tou hromadou peněz z vyloupených bank a přepadených vlaků. Tak jsem si naporoučel, že Calvera musí mít dva zlaté zuby, zářivou košili, nejlepšího koně i sedlo, zkrátka byl jsem boháč.
Jenže kolem kladných hrdinů se točí krásné ženy…
… a já jako zlosyn jich můžu mít kolik chci, třeba si je i koupit. Každý vám potvrdí, že záporný hrdina je zajímavější, líp se hraje. Už jako malý kluk jsem bez dechu sledoval, jak zloduchové třeba nahřívají v ohni meče, kterými pak ty obyčejné hodné reky škodolibě mučí – no a za nějaký čas jsem přesně takové mučeníčko v jednom filmu prováděl Peteru O Tooleovi a říkal jsem, si to je úžasné, já za to ještě dostávám peníze.
Myslíte, že se dá dobrý western natočit i mimo Spojené státy?
Záleží na režisérovi. Dělal jsem westerny ve Španělsku i v Itálii, melodii z filmu Hodný, zlý, ošklivý si lidi hvízdali na ulici i v New Yorku. Pracoval jsem s tvůrci jako Sergio Leone či Billy Wilder nebo Clint Eastwood, ti tenhle žánr obohatili, přinesli vždy něco nového, a já věřím, že zlatá éra westernu se ještě vrátí. Povězte mi ale, proč Divoký západ Evropu tolik fascinuje?
Možná vidíme ve westernu jistý druh pohádky…
No ano, hrdinové vždy celí v bílém a na bělouši, padouchové zásadně v černém. Ale to nemá se skutečností nic společného, i lidi, co chodí v bílém, mohou být pěkní prevíti. Tím spíš mi nevadí, že já hrál vesměs zlosyny. Až na festival přijede Franco Nero, schválně se ho optejte, jak to bylo – hrál jsem s ním dvakrát a hádejte, kdo z nás dvou byl ten hodný a kdo zlý.
Kromě filmu se stále věnujete divadlu. Může vás na té profesi ještě něco překvapit?
Pořád jsem překvapován. A to jsem hrál s Marilyn Monroe a Clarkem Gablem, točil jsem s Eliou Kazanem, účinkoval v dramatech Tennessee Williamse – vypadá to, že jsem slavný, co? Ale na rozdíl od takového Brada Pitta, který nemůže vyjít na ulici, mě lidi spíš řeknou – poslyš, neznám tě odněkud? Nechodili jsme spolu v Kansasu do školy?
Nepropadáte někdy pamětnické nostalgii za starými dobrými časy:?
Já žiju každý den jako nové dobrodružství. Po zážitcích z armády jsem se vyrovnával se smrtí snad pět let, ale to nejde donekonečna – člověk se musí dívat dopředu. Je přece úžasné, že je mi dopřáno vstoupit do dalšího století. Tuhle jsem uzavřel sázku s opravářem bot: jestli je starší on, zaplatím dvojnásobek, jestli já, budu mít opravené boty zdarma. Vyhrál jsem.
To jsou ty boty, co máte na sobě?
Ne, ale dostala jste mě. O botách jsem si ještě s nikým nepovídal.
 Americký herec Eli Wallach. |
 Americký herec Eli Wallach. |
 Americký herec Eli Wallach. |
 Americký herec Eli Wallach. |
 Americký herec Eli Wallach. |
