Radnice je jednak zřizovatelem obecně prospěšné společnosti, která pod vedením Michala Prokopa zabezpečuje přípravy Prahy 2000, ale hlavně je většinovým plátcem oslav. Letos na akci uvolní dvě stě padesát milionů korun - zhruba čtyřnásobek částky, již do Prahy 2000 vloží ministerstvo kultury.
Ještě před několika týdny panovalo mezi magistrátem a Prokopovým týmem dusno, které v jednu chvíli hrozilo rozvratem projektu. Magistrát poukazoval na to, že Prokopův tým pracuje pomalu - Prokopovi se zase nelíbila snaha radnice přímo ovlivňovat programovou náplň.
"Ale není to tak, že bychom právě pod tlakem magistrátu zrychlili a nahonem dramaturgický plán dokončili - na tom se pracovalo dlouhé měsíce," upozorňuje Prokop. Nicméně je fakt, že vztahy jeho týmu s magistrátem se po předložení programové koncepce zklidnily. Kompromisy přitom udělaly obě strany. V dramaturgickém plánu tak lze například nalézt country festival či Divadlo Spejbla a Hurvínka - akce, jež si v programu už dříve přál, navzdory organizačnímu týmu, radní Igor Němec.
Program Prahy 2000 se skládá z projektů, které dorazily na základě veřejné výzvy v médiích, a dále z těch, jež vyslal do soutěže pražský magistrát, respektive ministerstvo kultury. Dramaturgická rada Prahy 2000, jíž předsedá Ladislav Kantor, se při výběru snažila držet centrálního tématu Kulturní dědictví Prahy, jež městu přiřkla Rada ministrů Evropské unie. Pod tímto zastřešením se pak program rozbíhá do tří rovin.
Projekty v kapitole Příběh města mapují kulturní minulost metropole. Tady lze mimo jiné nalézt patrně poslední velký projekt nedávno zesnulého Radúze Činčery, dále několik filmových snímků - měl by vzniknout film podle knihy Angela Ripellina Praha magická či cyklus nazvaný Praha mizerná - nebo velkoryse koncipovanou výstavu Praga Mystica v katakombách Starého Města.
Druhá rovina má název Město otevřených bran a akcentuje Prahu jako místo střetávání mnoha kultur. Mezi projekty bude výstava moderních informačních technologií, kterou připravuje Národní technické muzeum v Praze ve spolupráci s Helsinkami, další metropolí roku 2000. Do hlavního města má zavítat i vyhlášený festival etnické hudby Womad.
Třetí programový balík Město pro život pak shrnuje ty návrhy, jež by měly trvale obohatit kulturní a společenský život města.
Počítá se například s výstavbou nového turistického informačního systému: jak fyzického v ulicích, tak virtuálního na internetu.
Nad mnohými projekty této programové kapitoly však visí otazník. Zatím totiž není jasné, zda bude mít například ministerstvo kultury dost peněz na otevření nových výstavních prostor ve Veletržním paláci či na rozšíření expozice Uměleckoprůmyslového muzea. Názory jsou spíš skeptické
Ještě před několika týdny panovalo mezi magistrátem a Prokopovým týmem dusno, které v jednu chvíli hrozilo rozvratem projektu. Magistrát poukazoval na to, že Prokopův tým pracuje pomalu - Prokopovi se zase nelíbila snaha radnice přímo ovlivňovat programovou náplň.
"Ale není to tak, že bychom právě pod tlakem magistrátu zrychlili a nahonem dramaturgický plán dokončili - na tom se pracovalo dlouhé měsíce," upozorňuje Prokop. Nicméně je fakt, že vztahy jeho týmu s magistrátem se po předložení programové koncepce zklidnily. Kompromisy přitom udělaly obě strany. V dramaturgickém plánu tak lze například nalézt country festival či Divadlo Spejbla a Hurvínka - akce, jež si v programu už dříve přál, navzdory organizačnímu týmu, radní Igor Němec.
Program Prahy 2000 se skládá z projektů, které dorazily na základě veřejné výzvy v médiích, a dále z těch, jež vyslal do soutěže pražský magistrát, respektive ministerstvo kultury. Dramaturgická rada Prahy 2000, jíž předsedá Ladislav Kantor, se při výběru snažila držet centrálního tématu Kulturní dědictví Prahy, jež městu přiřkla Rada ministrů Evropské unie. Pod tímto zastřešením se pak program rozbíhá do tří rovin.
Projekty v kapitole Příběh města mapují kulturní minulost metropole. Tady lze mimo jiné nalézt patrně poslední velký projekt nedávno zesnulého Radúze Činčery, dále několik filmových snímků - měl by vzniknout film podle knihy Angela Ripellina Praha magická či cyklus nazvaný Praha mizerná - nebo velkoryse koncipovanou výstavu Praga Mystica v katakombách Starého Města.
Druhá rovina má název Město otevřených bran a akcentuje Prahu jako místo střetávání mnoha kultur. Mezi projekty bude výstava moderních informačních technologií, kterou připravuje Národní technické muzeum v Praze ve spolupráci s Helsinkami, další metropolí roku 2000. Do hlavního města má zavítat i vyhlášený festival etnické hudby Womad.
Třetí programový balík Město pro život pak shrnuje ty návrhy, jež by měly trvale obohatit kulturní a společenský život města.
Počítá se například s výstavbou nového turistického informačního systému: jak fyzického v ulicích, tak virtuálního na internetu.
Nad mnohými projekty této programové kapitoly však visí otazník. Zatím totiž není jasné, zda bude mít například ministerstvo kultury dost peněz na otevření nových výstavních prostor ve Veletržním paláci či na rozšíření expozice Uměleckoprůmyslového muzea. Názory jsou spíš skeptické
