Námět pohádky O kouzelném zvonu napsal Klimt již v roce 1990, od té doby ležel v šuplíku až do doby, kdy si musel vybrat téma své absolventské práce. Z několika námětů se rozhodl pro tento hlavně kvůli Břetislavu Pojarovi, který byl jeho vedoucím pedagogem. Pojar, tvůrce seriálu Potkali se u Kolína, dokonale ovládá techniku poloplastické loutky, tedy postup, který chtěl Klimt pro svou pohádku použít.
Obyvatelé Podkrkavic darovali tibetskému králi sud výborného jogurtu a on jim na oplátku věnoval kouzelný zvon. Od té doby ohlašoval každé ráno v Podkrkavicích a všichni lidé měli dobrou náladu a žili štastně. Jednoho dne však přijeli uherští žoldáci a právě když celá vesnice oslavovala přijetí středně velkého slona do svých řad, zvon uloupili a přetavili na dělo.
V Podkrakavicích se teď namísto dunivého zvuku zvonu ozýval jen pláč a nářek, a tak se Zuzanka se středně velkým slonem vydali kouzelný zvon najít. Došli až na samý konec světa, kde spatřili dvě sešikovaná vojska, chystající se navzájem se povraždit. Když však vystřelili z děla, ozval se kouzelný zvuk a rázem bylo po boji. Ve zmatku bujarého veselí se středně velký slon zmocní děla a vyrazí zpátky do Podkrkavic. Cestou kouzelným zvukem vyřeší všechny problémy, například alkoholismus Rusů, a doma nechají dělo přetavit zpátky na zvon.
Příjemný a optimistický příběh sice nijak nevybočuje z typických pohádkových schémat, ale rozhodně to není na škodu. Jednoduchou hlavní dějovou linii doplňují nenápadné vtípky a hlavně skvělé a originální výtvarné pojetí. To měl na starosti Martin Velíšek, který je známý svými kresbami s neopakovatelnou atmosférou a podivně kulatou perspektivou.
Za Kouzelný zvon získal Klimt opět Kristiána a hlavně grant na svůj další film Pád, který se právě nachází v dokončovací fázi a měl by mít premiéru 18. května v kině Aero. Mezi výhledové Klimtovy projekty patří dva krátké filmy do cyklu Werichových pohádek České televize Fimfárum. Vedle již hotových Až opadá listí z dubu a Lakomé Barky režisérky Vlasty Pospíšilové a výtvarníka Petra Pošema by se měli objevit právě Fimfárum a František Nebojsa, které Klimt připravuje opět s Martinem Velíškem.
