Původně se osada Skoky (Mariánské Skoky), která se nachází nedaleko Žlutic, jmenovala Maristock. Do povědomí se zapsala svým poutním kostelem Navštívení Panny Marie. Z vesnice, o které se poprvé psalo 28. prosince 1513, se do dnešních dob dochoval jen kostel, zbytky bývalého hostince a jedna stodola
O tom, že se Skoky stanou poutním místem, de facto rozhodl v roce 1717 sedlák Lienert, který nechal postavit kapli Panny Marie Pomocnice. Zároveň nechal namalovat kopii zázračného obrazu z Pasova.
Po několika zázračných uzdraveních začali ke kapli přicházet první poutníci. Toho si všimlo i církevní vedení, které místní zázraky nechalo prošetřit. Nakonec byl v roce 1733 prohlášen obraz arcibiskupstvím jako dobrotivý. Právě odsud pochází úsloví „panenko Marie skákavá.“
V roce 1736 proto začala stavba barokního chrámu Navštívení Panny Marie. O dva roky později byl vysvěcen hlavní oltář. Do kostela dorazilo na osm tisíc poutníků. Těch postupně přibývalo a o deset let později jich přicházelo už na čtyřicet tisíc. Jejich počet se snížil po roce 1782, kdy vydal císař Josef II. „Nařízení o pořádaní služeb božích“, ve kterém došlo na zrušení procesí. Církev nesměla vystavovat ani ostatky svatých nebo prodávat odpustky.
První problémy
Jenže s úbytkem poutníků také začaly chybět peníze na opravy kostela. Situace došla tak daleko, že na přelomu 18. a 19. století byl kostel ve špatném technickém stavu. Až v roce 1903 došlo k jeho rekonstrukci. Jenže pak přišly dvě světové války a po roce 1945 i odsun německého obyvatelstva.
Původní obyvatelé byli odsunuti do Bavorska. Proto se po roce 1945 oblasti v bývalých Sudetech potýkali s nedostatkem obyvatel. Do uvolněných domů se měli odstěhovat reemigranti a lidé ze Slovenska. Jenže ne vždy se to povedlo.
„Problémy byly především s reemigranty a slovenskými osídlenci, kteří neměli příliš dobrou pracovní morálku, neuměli se přizpůsobit novým poměrům, nestarali se o jim přidělený majetek, často jen vybydleli a rozkradli hospodářství a vrátili se do svého původního bydliště či odešli do jiných míst v pohraničí, kde v obdobném ‚hospodaření‘ pokračovali,“ uvádí historik Karel Řeháček ve sborníku chebského muzea.
Ještě v roce 1945 bylo ve Skocích 28 domů se 150 obyvateli. Stát se pokusil odsunuté Němce nahradit. Jenže po roce 1950 část z dosídlenců odešla, protože odmítla vstoupit do družstva. Obec se už nikdy nepodařilo celou obnovit. Před válkou lidé žili ve 28 domech, v roce 1950 jich bylo jen osmáct.
Zánik vesnice
Vyrabovaná a pustá stavení se musela zbourat. Zároveň s úbytkem obyvatel zaniklo postupně i poutní místo Skoky. Poslední ránu mu dala komunistická likvidace mnišských řádů. Skoky se vylidnily, spojení se Žluticemi přervala stavba přehrady. Kostel, ze kterého se stala kulturní památka, stát nechal ještě v letech 1967-1972 opravit, ves ale zmizela.
Po roce 1990 pak opuštěný objekt, který stojí mimo hlavní silnice, začali rozkrádat a ničit zloději. Kvůli mědi dokonce v roce 2006 odřízli věžní báně a shodili je dolů.
Na lepší časy se poutnímu místu začalo blýskat, když se do jeho záchrany zapojilo občanské sdružení Pod střechou. Od roku 2007 se tak do Skoků pomalu vrací život. V letošním roce si poutní kostel ve Skocích připomíná řadou akcí třísté výročí poutního místa.
Skoky/Maria Stock 1717 – 2017
Na programu jsou poutě, mše svaté, filmový festival i samotné oslavy o víkendu 29. a 30. září.
Důležitá data
|
„Ve čtvrtek 29. června vyjdeme na Skokovskou stezku z Teplé, na cestě budeme tři dny a do Skoků dorazíme 1. července na Noc světel,“ poznamenal Jiří Schierl, předseda spolku Pod střechou.
Právě víkend 1. a 2. července bude patřit nejen Noci světel, ale také Pouti ke svátku Nanebevzetí Panny Marie. Při této příležitosti se bude konat i setkání rodáků nejen ze zaniklých Skoků, ale také dalších obcí místní farnosti, Martic a Mlyňan. I tyto obce postupně zanikly.
„Příchozí budou moci zavzpomínat při historických fotografiích ze zaniklých obcí, projít se po naučné stezce zaniklými Skoky či po krásném okolí. Proběhne také komentovaná prohlídka kostela s výkladem k dějinám Skoků,“ poznamenal Schierl.
Skokovský filmový festival je na programu 12. srpna. „Promítat se budou snímky, kdy se v hlavní roli představí Skoky,“ prozradil organizátor. Ač se to nezdá, dokumentárních i hraných filmů vzniklo několik.
Na konec září (29. a 30. září) jsou ve Skocích naplánované hlavní oslavy 300. výročí poutního místa. Bude se konat poutní mše svatá, setkají se nejen poutníci, ale také přátelé samotných Skoků, mezi hosty nebude chybět ani plzeňský biskup Tomáš Holub.
