Na čínské sociální síti We Chat lidé od července v obavách sdílejí satelnitní snímky Google Maps, které zachycují přehradu Tři soutěsky v letech 2008 a 2018. Zatímco těsně před otevřením byla 2,3 kilometru dlouhá hráz zcela rovná, na fotkách o dekádu později se zdá na několika místech nebezpečně zvlněná.
„Hráz je tvořena desítkami betonových bloků. Ty jsou mezi sebou propojeny, ale pak už nejsou nijak spojeny s podložím. Hráz se hýbe již od prvního dne,“ cituje analýzu Wanga Wej-lua list The Epoch Times, který patří mezi silné kritiky režimu v Číně.
„Někdy v budoucnu Tři soutěsky prasknou,“ varuje Wang. Kdyby se hráz protrhla, pro dvacet milionů lidí žijících po proudu řeky Jiang-c’-ťiang by to znamenalo katastrofu. Největší přehrada světa totiž zadržuje úctyhodných 39,3 km³ vody.
Čínské úřady ovšem trvají na tom, že záběry jsou zkreslené. „Satelitní snímky Googlu nejsou jako fotky, které fotoaparát zachycuje přímo, jsou vytvářené propočtem. Obrázky Tří soutěsek od Googlu jsou proto často nepřesné,“ uklidňoval v rozhovoru pro čínská média Cchao I, ředitel státní společnosti spravující Tři soutěsky.
Čínský státní list People’s Daily China na svém Twitteru snímky jednoduše označil za „fake news“, neboli lživou zprávu.
Kdyby byl problém, nikdo to neví
V pondělí nakonec správa přehrady přiznala, že se hráz skutečně prohýbá. Maximálně však o 27 mm. Takový posun je podle ní běžný vzhledem ke změnám vnější teploty a objemu vody. „Tělo přehrady je v pružném stavu. Všechna data jsou v mezích stavebního návrhu. Všechny konstrukce fungují normálně a celý projekt pracuje bezpečně a spolehlivě,“ citoval prohlášení list The Times.
Peking zpytuje svědomí, poprvé přiznal problémy největší přehrady světa |
Podle čínského geologa Fan Siaa je strach lidí vyvolaný snímkem z Googlu spíše odrazem nedostatku diskuse v Číně o tomto kontroverzním projektu. Tři soutěsky jsou považované za národní poklad a jeho kritika je tudíž v místních poměrech nepřijatelná. „Když stigmatizujete mluvení o problémech, jediné, co zbývá, je strkat hlavu do písku. Jenže tím se problémy ještě zhorší,“ citoval odborníka server Engeneering and Technology.
Stavba Tří soutěsek stála Čínu 31,7 miliard dolarů a trvala patnáct let, dokončená byla v roce 2009. Přehrada o průměrné délce 660 km a šířce 1,2 km slouží k zadržování záplav a výrobě elektřiny. Dvaatřicet turbín dokáže vyrobit až 22 500 MW. Obří projekt je však stejně obdivovaný jako kritzovaný.
Kvůli přehradě se muselo přesunout přes 1,2 milionu lidí z více než sto zatopených měst. Její dopad na životní prostředí je dodnes devastující, na svědomí má například vyhynutí tamějších říčních delfínů a zničení celého říčního ekosystému. Projekt také způsobuje sesuvy půdy, kterých se jen rok po dostavbě v oblasti odehrálo 97. Podle kritiků navíc Tři soutěsky nejsou efektivní ani v bránění záplavám, které si při řece Jiang-c’-ťiang v roce 2016 vyžádaly život tří stovek lidí.