„Pokud by se loni s nynější opravou nezačalo, hrozilo velké riziko, že by se hrobka zřítila,“ uvedla Bonnie Burnhamová ze Světového památkového fondu (WMF), který na opravy dohlížel. Stav památky byl kritický a rekonstrukci dlouho brzdily neshody mezi křesťanskými církvemi, které mají chrám ve společné správě.
Restaurační práce Božího hrobu prováděl tým asi 50 expertů z Národní technické univerzity v Aténách, který už dříve opravoval například aténskou Akropoli či chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) v Istanbulu. Práce se prováděly zejména v noci, aby nemusely být zastaveny prohlídky místa, které patří k nejvyhledávanějším cílům křesťanských poutníků z celého světa.
„Nyní je možné vidět barvy, texturu, nápisy i fresky,“ řekla k opravě edikuly profesorka Antonia Moropulosová, šéfka týmu. Edikula, která je nejnavštěvovanější částí chrámu, a proto také byla nejvíce poškozená, byla postavena v letech 1809 až 1810. Od té doby se čas od času prováděly jen dílčí renovační práce.
Až havarijní stav této památky vedl loni k dohodě všech hlavních správců chrámu, tedy arménské, římskokatolické a řecké ortodoxní církve. Určitá práva k chrámu Božího hrobu přísluší i církvi koptské, syrské ortodoxní a etiopské ortodoxní.
Náklady na opravu, na něž se složily tři hlavní správcovské církve a jordánský král Abdalláh II., se z původních tří milionů eur vyšplhaly na šest milionů eur (asi 162 milionů korun).
Chrám Božího hrobu (též bazilika Božího hrobu) se nachází uvnitř hradeb Starého města v Jeruzalémě. Leží na místě, kde byl podle Nového zákona ukřižován Ježíš Kristus. Chrám dal postavit v první polovině 4. století na místě Ježíšova hrobu císař Konstantin I. Od té doby patří k nejvyhledávanějším místům křesťanských poutníků.
U Božího hrobu končí křížová cesta v Jeruzalémě:
