Devastace přírody a životního prostředí
Prvních deset příček seznamu amerických ekologů připomíná výčet nejpekelnějších míst na světě - je mezi nimi někdejší továrna na chemické zbraně, místo těžby uranu pro jaderné zbraně i pohřbený černobylský reaktor.
O kus níž v tabulce ovšem najdete i místo snáze představitelné - Spolanu Neratovice, kterou americká organizace Blacksmith Institute zařadila mezi 35 nejvíce znečištěných míst světa. „Chemické analýzy tam prokázaly mimořádně vysokou kontaminaci budov, ovzduší, půdy a podzemní vody,“ uvádí organizace na svých stránkách.
Těchto 35 míst bylo vybráno komisí vědců a členů ekologických organizací z několika set nominovaných oblastí, z 35 nakonec bylo vybráno deset nejhorších.
Znečištění zabíjí desítky tisíc lidí ročně, tvrdí vědci
„Průmyslové odpady, emise a stará znečištění ze zrušených průmyslových provozů ovlivňují miliardy lidí po celém světě, přičemž nejvíce jsou ohroženy ženy a děti,“ uvádí studie této organizace. „Desítky tisíc lidí zahynou v důsledku otravy každý rok, bezpočet dalších má narušené zdraví,“ dodává zpráva.
Světová zdravotnická organizace podle autorů studie odhaduje, že dvacet procent úmrtí v zemích třetího světa nějak souvisí se znečištěním životního prostředí.
Autoři žebříčku připouštějí, že přehled nemůže být úplný ani zcela reprezentativní, neboť z mnoha oblastí chybějí potřebné údaje a z mnoha zemí je obtížné je získat. Některá místa byla navíc zvolena tak, aby symbolizovala určitý typ ekologických rizik - to se týká například čínského města Lin-Fen, o němž autoři uvádějí, že bylo vybráno jako symbol znečištění ovzduší v čínských městech.
Ač na prvním místě deseti nejhorších figuruje Černobyl, autoři zdůrazňují, že výčet těchto deseti neodpovídá pořadí jejich „hrůznosti“, a Černobyl v jejich pojetí tedy není nutně tím zcela nejhorším místem. Určit toto pořadí by totiž bylo velmi obtížné. „Být v první desítce je samo o sobě dost zlé,“ říká studie. Západ by měl podle autorů studie investovat více energie do pomoci postiženým a do společných projektů s vládami zemí, v nichž se tato místa nacházejí.
Například v popisu ruského města Dzeržinskij studie cituje statistiku, podle níž je tam nyní průměrný věk mužů 42 a žen 47 let, což nepochybně souvisí s nedostatečným uložením odpadů z továren vyrábějících kdysi chemické zbraně. A tím, že úřady se dostatečně nesnaží zabránit pronikání škodlivin do podzemních vod.
Spolana: Do žebříčku nejhorších nepatříme „Pochybuji, že by američtí ekologové měli v rukách detailní informace o aktuálním dění ve Spolaně,“ míní mluvčí chemičky Jan Martínek. Podle něj Američané sečetli dioxinové objekty, které představují starou ekologickou zátěž v areálu chemičky, a z tohoto součtu přiřadili Spolaně místo v žebříčku. „Tyto ekologické zátěže jsou ale už od sedmdesátých let zakonzervované a nikoho neohrožují, čeká je postupná likvidace,“ vysvětlil Martínek. Neratovická Spolana vyrábí a prodává chemické výrobky, jako jsou PVC, kabely, fólie, kanalizační trubky nebo například plastové kelímky. Chemička podle Martínka splňuje české i evropské normy na ochranu ovzduší. „Děláme trvale všechno pro to, aby se emise dále snižovaly. Při výrobě tuny chloru se nám podařilo snížit množství unikající rtuti na pouhý jeden gram,“ vysvětlil Martínek. Podle měření, která se v areálu chemičky a okolí provádějí, jsou koncentrace vypouštěných látek v normě. „To ale neznamená, že to nemá špatný vliv na zdraví lidí, kteří v blízkosti chemičky žijí,“ řekl Jindřich Petrlík z Občanského sdružení Arnika, které se ekologií na Neratovicku zabývá. Podle Petrlíka má chemička hlavní nedostatky ve třech oblastech. To jsou podle něj také možné důvody, které vedly americkou ekologickou organizaci k zařazení chemičky do seznamu 35 nejhorších míst. „Rozhodující pravděpodobně byly staré ekologické zátěže. Dalším problémem je rtuť. Tu by chemička neměla při výrobě používat vůbec. Chtějí ji přitom opustit až v roce 2015. A v neposlední řadě jsou ve Spolaně poměrně časté havárie,“ vyjmenoval Petrlík. |
10 nejhorších míst, kterým se na cestách vyhněte
Černobyl, Ukrajina
Místo nejhorší nukleární havárie v dějinách je nadále zamořeno radioaktivními látkami.
Dzeržinsk, Rusko
Město patřilo k centrům výroby chemických zbraní, odpad ničí životní prostřední.
Haina, Dominikánská republika
Zdrojem znečištění je bývalá továrna na recyklaci autobaterií. Testy ukazují vysoké obsahy škodlivin v organismech lidí.
Kabwe, Zambie
Zdejší rudné doly se tvrdě podepsaly na životě obyvatel. Půda je zamořena například olovem.
La Oroya, Peru
Od roku 1922 jsou obyvatelé tohoto důlního města vystaveni působení toxických emisí z místních továren.
Lin-Fen, Čína
Město bylo zařazeno na seznam jako symbol znečištění ovzduší čínských měst.
Mailuu-Suu, Kyrgyzstán
Uran z místních provozů byl použit na výrobu sovětských atomových bomb, nyní je okolí města zamořeno radioaktivními horninami.
Norilsk, Rusko
V tomto městě se zpracovává obrovské množství různých kovů, půda i vzduch jsou zamořeny.
Ranipet, Indie
Odpad z místní chemičky je špatně uložen, proniká do podzemních vod a ohrožuje zdraví obyvatel.
Rudnaja Pristaň, Rusko
Lidé v tomto důlním městě trpí dlouhodobou těžbou olova, jeho úroveň v krvi místních dětí je 8 až 20krát nad normou.
