Brutalistní telefonní ústředna v blízkosti hotelu Diplomat byla jedinečná svým vesmírným designem, který ji propůjčovala hliníková fasáda. Kvůli svému neobvyklému zevnějšku se ale objevovala i v žebříčcích nejošklivějších budov metropole (Více o budově čtěte zde).
„Každý architekt považuje své domy za svoje děti, a teď o jedno přijdu. Je to smutné. Na druhou stranu chápu, že tyto místní ústředny jsou dnes technologicky passé,“ uznává architekt Václav Aulický, který na projektu spolupracoval s dalšími architekty.
Dejvická telefonní ústředna |
Sám však přiznává, že jiné využití se pro technologickou budovu hledá jen obtížně, protože je příliš svázaná se svou funkcí, a bylo by nutné vše kompletně předělat.
Z budovy zůstane zachována technologická část ústředny a zkáze se vyhne také plastika sochaře Olbrama Zoubka znázorňující vítěze, který probíhá cílovou páskou, která stojí na okraji areálu ústředny.
Budova vznikala mezi roky 1975 až 1982 a navrhli ji architekti ze státního projektového ústavu Spojprojekt. Mezi nimi byl i Václav Aulický, který je také autorem žižkovského vysílače či komplexu Transgas ve Vršovicích.
