Domy na Vinohradské třídě postavené ve stylu brutalismu jsou podle vedoucích kateder dějin umění výjimečnými stavbami a budova, která je má nahradit, běžnou utilitární kancelářskou budovou.
„Jsme přesvědčeni, že rozhodnutí (...) bylo velmi nešťastné. Vyzýváme Vás proto, abyste se vahou své osobnosti zasadil o záchranu této unikátní stavby,“ stojí v dopise, který podepsali vedoucí kateder a ústavů dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Akademie výtvarných umění, Univerzity Palackého a Vysoké školy uměleckoprůmyslové.
Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí pod budovou Českého rozhlasu. Její současný majitel, společnost HB Reavis, chce na místě několika staveb vystavit polyfunkční objekt sestávající ze sedmi budov. Navrhl ho Jakub Cigler, autor staveb Quadrio či Florentinum a dalších administrativních i rezidenčních staveb.
Zastánci ochrany budov bývalého Transgasu ale uvádí, že dílo týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický je jednou z nejvýraznějších realizací ve stylu brutalismu v Česku.
„Jsme přesvědčeni, že v kontextu české architektury druhé poloviny 20. století jde o výjimečnou stavbu, která tvůrčím způsobem navazuje na aktuální dobové proudy západního technicismu a brutalismu,“ píší historikové.
Kvalita domů podle nich spočívá nejen v architektonické koncepci, ale i v „pozoruhodných technicistních detailech, které se do dnešní doby dochovaly ve značné autenticitě“.
Tvůrčí invencí či odvahou k technickým experimentům řadí budovu Transgasu po bok staveb, jako je vysílač Ještěd či nedaleká budova Federálního shromáždění, kterým se památkové ochrany dostalo.
Ministerstvo ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedlo, že architektonické kvality stávající budovy nevyvažují její závažné urbanistické nedostatky. Historikové ale tvrdí, že „solitérní budovy Transgasu byly rafinovaně vkomponovány do blokové struktury města tak, že přirozeně navázaly na své okolí a vytvořily zde téměř zdání rostlého města“.
Na projektu Transgasu se výrazně podíleli architekti Ivo Loos a Jindřich Malátek.
Do září 2016 sloužil celý areál jako centrála VZP, administrativní zázemí a zákaznické centrum.
Transgas krok za krokem
- Proluka u budovy dnešního Českého rozhlasu na Vinohradské třídě vznikla v roce 1939. Ministerstvo pošt a telegrafů nechalo zbořit dva činžovní domy ze 70. let 19. století.
- Další demolice se dočkaly čtyři domy v Římské a Rubešově ulici v roce 1965, kdy se začala plánovat stavba administrativního centra pražských plynáren.
- V únoru 1966 vypsaly Plynárenské podniky soutěž na architektonicko-urbanistické řešení svého administrativního centra.
- Vyhrál návrh na uzavření bloku v Římské a vystavění tří věžových domů do Rubešovy ulice.
- První byla v roce 1974 dokončena ústřední budova dispečinku. Za jejím technicistním stylem stojí architekt Václav Aulický.
- V komplexu postaveném ve stylu brutalismu v letech normalizace původně sídlil Ústřední dispečink tranzitního plynovodu.
- Do 30. 9. 2016 zde bylo klientské centrum VZP.
- Objekty a pozemky mezi ulicemi Vinohradská, Římská a Rubešova získala developerská firma podnikatele a miliardáře Ivan Chrenka HB Reavis od společnosti ČEZ v roce 2014.
- Unikátní komplex budov ze 70. let na Vinohradské třídě v Praze chce Ivan Chrenko zbourat a nahradit jiným kancelářským objektem. Plán má kritiky.
- Na parcelách o celkové rozloze šest tisíc metrů čtverečních chce majitel postavit objekt o šesti až osmi nadzemních podlažích s obchody v přízemí. Ve dvou až třech podzemních podlažích má být prostor pro 220 parkujících aut (viz článek Kanceláře místo kanceláří. Developer chce zbourat brutalistní unikát).
Měly by se budovy Transgasu zbourat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 23:00 čtvrtek 2. února 2017. Anketa je uzavřena.
Ostuda Prahy, nebo perla brutalismu? Dům u muzea budí vášně
1. dubna 2016 |
