Na zajištění sjízdnosti komunikací v Královéhradeckém kraji nepřetržitě pracuje osmdesát dispečerů na patnácti stanovištích po celém regionu.
„Podle kamer, které máme na trase z Rokytnice v Orlických horách na Šerlich, začalo sněžit v 17:50. První sypač z Rokytnice vyjel na trasu v 18:25 a na Šerlichu byl v 19:23,“ ukazuje přesné záznamy z 15. listopadu provozní náměstek Správy a údržby silnic (SÚS) Přemysl Noháček.
Na mapě, kterou dispečeři mají k dispozici, je vidět, kdy právě sypač s radlicí projíždí, ale také jakou dávku má zrovna nastavenou či jestli spustil radlici. „Pomáhá nám to k vyhodnocování zásahů,“ říká ředitel krajské SÚS Jiří Brandejs.
S kolegou přesně ukázali i trasu k polské hranici v Horní Malé Úpě, kde se v noci z 15. na 16. listopadu silničářům udržet sjízdnost nepodařilo. Čára na mapě se zopakuje hned třikrát. Poprvé vyjížděli už v půl čtvrté odpoledne, napočtvrté se silničářům kvůli stále se zhoršujícímu počasí a nemožnosti používat sůl celou trasu udržet už nepodařilo.
Sůl nelze používat na komunikacích v zónách Krkonošského národního parku. V Horní Malé Úpě si od správy parku vyžádat výjimku ani nechtějí.
„Starosta Horní Malé Úpy si chce zachovat zimní ráz krajiny, používání soli nevyžaduje,“ vysvětlil Brandejs.
Na další dny a noci mají krajští silničáři ve skladech 23 tisíc tun soli a 12 tisíc tun inertního posypu, který používají tam, kde solit nesmějí. Pro nejlepší vyhodnocení situace mají dispečeři několik kanálů. Nejužitečnějších je jedenáct meteostanic u vybraných silnic.
„Důležité jsou pro nás informace nejen o teplotě vzduchu a srážkách, ale také o teplotě vozovky, která se většinou liší,“ vysvětlil Noháček.
Nedávno silničáři instalovali u silnic dva nové hlásiče, a to u Petrovic a Rybné nad Zdobnicí. V některých místech mají webkamery s pětiminutovými intervaly záběrů. Každý dispečink má vlastní záložní zdroj energie pro případ, že by těžký sníh poškodil dráty elektrického vedení.
Vozový park má průměr 13 let
Na silnice Královéhradeckého kraj bude připraveno vyrazit 116 sypačů s radlicemi, 53 nakladačů, 15 sněhových fréz a 116 traktorových radliček. Správa a údržba silnic vlastní pouze 23 traktorů, další si smluvně zajišťuje u soukromníků pro případy, kdy je sněžení hustší.
Krajská SÚS do nové techniky, kterou využívá i pro letní údržbu, investuje v průměru 25 až 30 milionů korun ročně. Každý rok zakoupí pět či šest nových automobilů. Nynější vozový park SÚS je starý v průměru 13 let.
„Šedesát procent tvoří vozidla značek Liaz a Tatra, která jsou starší deseti let, zbytek jsou moderní vozy Scania, Iveco a Mercedes, které jsou mladší než deset let,“ uvedl Noháček.
Věk vozového parku však podle něj na kvalitu údržby silnic nemá vliv. Moderní vozy nasazují na ty nejnáročnější a přednostní silnice, starší technika obhospodařuje třetí pořadí, tedy většinu silnic třetí třídy, které musí být protaženy do 12 hodin.
Nejdůležitější silnice mají lhůtu do tří hodin, silnice druhé a vybrané třetí třídy jsou na druhém stupni důležitosti, silničáři na ně musí vyjet do šesti hodin od začátku sněžení.
„Obnova techniky je dostačující a se stářím není problém. Investici je však potřeba minimálně zachovat. Pokud bude SÚS hospodařit tak, že bude možné objem investic zvýšit, budu tím posledním, kdo tomu bude bránit,“ uvedl nový krajský radní pro dopravu Martin Červíček (ODS).
Na letošní zimní údržbu SÚS počítá s rozpočtem 170 milionů korun, loni byly náklady o 20 milionů nižší. Nejmírnější, a tudíž i nejlevnější, zimu zažili krajští silničáři v sezoně 2013/2014, kdy „prosolili“ jen 70 milionů korun, naopak zima na přelomu let 2008 a 2009 je stála 200 milionů korun, což z ní udělalo nejdražší v historii.
