Vyučený zámečník dokonce před první světovou válkou pomáhal rozjíždět automobilovou výrobu v Hradci Králové. Petrášek (1877–1932) byl konstruktér–samouk a zároveň ambiciózní podnikatel. Z pouhých dvou českých továren v německém Trutnově vlastnil jednu a zaměstnával v ní okolo 30 osob.
Měl plány mnohem větší, ale i kvůli politické situaci v pohraničí se mu je nikdy nepovedlo uskutečnit. Do první světové války stačil vyrobit jen 20 vozů.
„Na to, aby rozjel výrobu ve velkém, neměl peníze a silného ekonomického společníka pro podnikání tu nenašel,“ vysvětluje Ondřej Vašata.
O Petráškově éře se dochovalo jen velmi málo historických dokumentů. Důležitá svědectví mu poskytli jeho potomci, které se Vašatovi podařilo vypátrat.
Jak se František Petrášek dostal do Trutnova?
Točily se tu velké peníze. Trutnov byl v té době německým městem a také poměrně významným průmyslovým centrem, které se rychle rozvíjelo. Patřil k nejdynamičtěji se rozvíjejícím městům v severních a východních Čechách. V německém pohraničí proto hledala uplatnění řada lidí z českého vnitrozemí. František Petrášek pocházel z Netřebic u Nymburka, vyučil se zámečníkem a do Trutnova přišel na přelomu 19. a 20. století. Jako český vlastenec musel riskovat, že ho německá majorita nebude mít ráda, což se mu nakonec taky stalo osudným. Na České čtvrti za dnešním gymnáziem si zřídil vlastní zámečnictví. Nejprve vyráběl hrací strojky do orchestrionů, ale pak se začal zajímat o rychle se rozvíjející automobilový průmysl.
Kde hledal inspiraci?
Studoval dostupnou literaturu a zřejmě si v Německu koupil staré auto, které rozebral. V celých východních Čechách tehdy nebyla žádná automobilka. Petrášek pracoval systémem pokus – omyl.
Jaká auta v Trutnově vyráběl?
Vyvíjel automobily vlastní konstrukce. Byly to voituretty, lehké dvojmístné automobily s nízkým obsahem motoru. První vůz zkonstruoval mezi lety 1906 až 1908, měl motocyklový jednoválcový motor o výkonu čtyř koní. Vozítko mělo dvoustupňovou převodovku, acetylenové osvětlení, drátová kola a brzdy na zadní nápravě, kterou poháněl řetězový převod. Zajímavým detailem byla řadicí páka pod volantem, takové řešení ve své době používala německá automobilka Opel. Mnoho jiných informací o tomto autě nemáme. V roce 1908 se ale Petrášek pustil do konstrukce dalšího vozu, který nazval Perfekt.
Byly to kvalitní vozy?
Myslím si, že moc ne. Byly ale poměrně lehké a levné. Petrášek jich v Trutnově zkonstruoval kolem dvaceti. Nevíme to přesně, dochovalo se minimum historických materiálů. Vyrábět auta v německém městě bylo nejisté, především se živil zámečnictvím. Automobily si v té době kupovali dobrodruzi při penězích. Přeci jen automobilismus byl ještě v plenkách, navíc první vozítka byla hodně poruchová.
Trutnovský vizionář František Petrášek se specializoval na výrobu dvoumístných vozidel.
Ještě před válkou Petrášek částečně převedl výrobu do Hradce Králové. Co ho k tomu vedlo?
Byl to zdatný podnikatel, v roce 1909 ukázal oba typy automobilů na mezinárodním autosalonu v Praze. Na to, aby v Trutnově rozjel výrobu ve velkém, však neměl peníze. Nenašel tu silného ekonomického společníka pro podnikání. Byly tu pouze dvě české továrny, obě dvě měly dohromady asi 60 zaměstnanců. Německé fabriky měly v Trutnově naopak několik set pracovníků. Spojil se proto s továrníkem Aloisem Nejedlým a o rok později převedl část výroby do hradeckých Kuklen. Dalším důvodem bylo, že v Trutnově byly protičeské demonstrace. Ta z října 1908 vyvrcholila u Petráškova domu, kde německý dav rozbil všechna okna.
Spojenectví s Nejedlým ale dlouho nevydrželo.
Velmi brzo se rozkmotřili a Petrášek se ještě před první světovou válkou vrátil do Trutnova. Nejedlého to ale navnadilo tak, že v Kuklenách začal vyrábět vlastní automobily značky Kan. Za první světové války byl Petrášek odveden do vojenské opravny automobilů v Ostravě. Konec války a vznik samostatného Československa vnímal jako velkou příležitost. Pochopil, že automobily mají budoucnost. V Kuklenách a později přímo v Hradci Králové proto začal vyrábět vozidla značky Start. Dokázal je dělat jako dodávkové s různými nástavbami. Hlavně ve východočeském regionu to byly poměrně populární automobily. Jejich výhodou byla spolehlivost a nenáročnost. Petrášek je vyráběl ještě na konci 20. let, v roce 1932 v Hradci Králové zemřel. V posledních letech si uvědomil, že nikdy nebude mít takový kapitál, aby mohl konkurovat velkým automobilkám. Firma se dokonce dostala do dluhů, a proto se zaměřila na opravárenskou činnost. Společnost pod vedením Petráškova syna fungovala po celá 30. léta, ale v roce 1945 byla znárodněna.
Po konci Petráškovy éry se v Trutnově žádné pokusy o výrobu aut už neobjevily?
V areálu jeho firmy na České čtvrti později obchodní zástupce firmy Praga Rudolf Kopper prodával auta, dodnes se mu říká Pragovka. Po druhé světové válce tam byly opravny automobilů.
Veřejnost spojuje začátek výroby automobilů ve východních Čechách s Vrchlabím. Čím to je?
Když Petrášek v roce 1932 zemřel, české noviny vycházející na Trutnovsku o jeho skonu vůbec neinformovaly. Po přesunu do Hradce přerušil s městem jakékoli kontakty. Místo aby na něj Češi byli hrdí, z nějakých důvodů na Petráška zapomněli. Přitom pro ně dělal hodně: cvičil v Sokole, byl divadelníkem. Zajímavé je, že dodnes nemá v Trutnově ulici. Myslím, že by si ji zasloužil.
