Termín zmizení posledního sněhu z Krkonoš vyšel přesně podle odhadů odborníků ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), kteří Mapu republiky měřili před třemi týdny. Tehdy měla vrstva sněhu 3,5 metru a rozlohu dva tisíce metrů čtverečních (jak se měří sněhové pole čtěte zde).
Poté však začal sníh rychle mizet, hlavně kvůli teplému počasí. Už 25. května odborníci velikost sněhového pole glosovali, když ho označili „jen“ za střední Čechy.
Rychlé roztání Mapy republiky způsobil také dlouhodobý nedostatek sněhových srážek. Podle měření Správy KRNAP, která lokalitu v prvním ochranném pásmu monitoruje 17 let, letos napadla jen polovina sněhu oproti sezoně 1999/2000, kdy bylo na Studniční hoře 15,7 metru sněhu. Mapa republiky tehdy roztála až v první dekádě srpna. Loni odborníci naměřili 9,7 metru.
„Letos v březnu jsme naměřili sedm metrů, což bylo maximum uplynulé zimní sezony. V porovnání s minulými lety je to méně. Maxima se měří vždy, když je nejvíce sněhu, tedy v únoru nebo v březnu,“ řekl Zdeněk Široký z KRNAP.
Charakteristickému sněhovému poli dali jméno před desítkami let turisté. Při odtávání sněhu totiž nabírá podobu prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí. Na české straně hor se tam většinou sníh drží nejdéle. V Krkonoších se traduje, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do hor letní počasí.
Podívejte se, jak se měřila Mapa republiky:
25. května 2016 |
