Vzdušnou čarou dělí Mělčany od Kutřína jen asi 50 kilometrů. Malé vesnice nemají nic společného. V blízké budoucnosti by je ale měla symbolicky spojovat výstavba dvou vodních děl, o kterých ministerstvo zemědělství na rozdíl od odpůrců tvrdí, že mají naprosto zásadní protipovodňový význam (více zde).
Situace se stavbou retenční nádrže Mělčany u Dobrušky se zkomplikovala, když krajský úřad zrušil územní rozhodnutí.
Povodně na Dědině |
„Již vydané územní rozhodnutí na poldr v Mělčanech bylo z důvodu nesouladu s územním plánem města Dobrušky krajským úřadem zrušeno a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání. V prosinci byl vydán nový územní plán města Dobrušky, který je již plně v souladu s připravovanou stavbou,“ řekla mluvčí Povodí Labe Jana Burianová.
Zdůraznila, že stavební úřad bude pokračovat v řízení, až rozhodnutí o zrušení nabude právní moci. Ve stejné době přijde na řadu i vykupování pozemků.
Povodí Labe věří, že kutřínský poldr bude moci začít stavět už v roce 2018. V případě Mělčan se sice ještě nedávno mluvilo o roce 2019, avšak po nedávném zrušení územního rozhodnutí se o konkrétních termínech raději mlčí. Záměr totiž s jistotou narazí na velmi silný odpor.
„Stále nám nabízejí kolem 150 korun za jeden metr čtvereční, podle mě je to ale směšná cena. Navíc pro mě to není otázka peněz, protože chci jen hospodařit. Kdyby tady vznikl suchý poldr, můj dům, který tady je přes 370 let, by se ocitl přímo pod hrází. Nikdo neřeší nějakou citovou újmu, znehodnocení pozemku a domu nebo to, že v krajině už by se nedalo žít,“ vypočítal negativa Josef Petr z Mělčan (o kritice výkupních cen čtěte zde).
Kategoricky proti prodeji půdy jsou i další vlastníci a na jejich straně je rovněž základní organizace Českého svazu ochrany přírody Jaro Jaroměř.
Stavba poldrůMělčany (Dědina) Kutřín (Krounka) |
„S Povodím Labe jsme chtěli uzavřít gentlemanskou dohodu, jenže oni na naše požadavky dlouhodobě kašlou. Chceme je konečně přivést k nějakému rozumnému jednání, protože zatím jde spíš o zákopovou válku. Zatímco v Německu problém nejprve proberou, najdou řešení, které vyhovuje většině, a až pak se začne stavět, u nás je to opačně: projekt se navymýšlí a pak se snaží protlačit za každou cenu,“ prohlásil předseda jaroměřských ochránců přírody David Číp.
Podle odpůrců je mělčanský poldr k ničemu i pro období sucha. „Bohužel ještě nám asi chybí výměna jedné generace, než přijdeme na to, co v Bavorsku funguje již dávno: totiž, že je třeba řešit v jednom protipovodňovou ochranu, boj proti suchu a ochranu přírody. Správci vodních toků by měli realizovat přírodě blízká protipovodňová opatření, jejichž součástí jsou samozřejmě i technické prvky, ale nikoliv takové, jež jen ničí přírodní hodnoty, jako je tomu u nádrže Mělčany,“ upozornil krajinný ekolog Martin Hanousek.
Podle Josefa Petra přístup Povodí Labe nejlépe ilustruje péče o koryto Dědiny. „Před nedávnem jsem upozorňoval na spadané stromy v korytu potoka. A co myslíte, že se stalo? Nic, nikdo se tu ani neukázal. Můj názor proto je, že Povodí Labe svoji práci nedělá dobře. Kdyby tady firma udělala pořádek, povodeň by neměla šanci. Suchý poldr je zbytečné utrácení peněz,“ zmínil.
Existují však i příznivci mělčanského poldru, kteří naopak vybízejí, ať už se nic nezdržuje. „Všichni si pamatujeme asi nejničivější povodeň v roce 1998, ale Dobruškou poté prošlo dalších šest povodní. Doufáme, že už co nejdříve budeme ochráněni,“ řekl starosta Dobrušky Petr Tojnar.
