Začíná to spadlým koutkem, nehybnou končetinou, nekoordinovanými pohyby nebo náhlými problémy s řečí. Skončit to může smrtí nebo těžkým zdravotním postižením. To jsou projevy a následky cévní mozkové příhody, lidově mrtvice.
„Od prvních příznaků máme obvykle čtyři až šest hodin k zahájení účinné léčby. S přibývajícím časem klesá šance na dosažení soběstačnosti pacienta,“ upozorňuje šéf cerebriovaskulárního centra hradecké nemocnice Roman Herzig.
Hradečtí lékaři rozjeli kampaň, neboť až 70 procent Čechů příznaky mrtvice buď vůbec nepozná, nebo je podcení. Pacienti, které záchranka přiveze na urgentní příjem, ihned putují na vyšetření, při němž lékaři zjistí, kde přesně je krevní sraženina, která brání přísunu krve do mozku, a jak je velká. Podle výsledků CT vyšetření rozhodnou o další léčbě. To vše trvá několik minut.
„Pokud je pacient indikovaný na trombolýzu, tedy léčebné rozpuštění krevní sraženiny, začínáme s léčbou. Podávání do žíly trvá hodinu až hodinu a půl. To však platí na cévy menšího kalibru. U uzávěr velkých cév nebo tepen je účinnost menší a pacient musí putovat na angio-intervenční centrum, kde sraženinu mechanicky vytáhneme,“ vysvětluje Herzig.
Zachránil mě pohotový šéf Před necelými čtyřmi lety tehdy pětadvacetiletá Zuzana Slavíčková z Hradce Králové prožívala běžný pracovní den, jakých zažila už mnoho. Jenže drobná krevní sraženina, která se uvolnila v těle, jí během několika vteřin zcela změnila život. Najednou přestala vidět na levé oko a celá levá část těla ji začínala brnět. Měla však štěstí, že její nadřízený rozpoznal příznaky cévní mozkové příhody a urychleně zavolal záchrannou službu. „Záchranku mi zavolal asi do deseti minut od chvíle, kdy moje problémy začaly. Záchranáři ihned poznali, co mi je. Léky na rozpuštění mi proto lékaři podali do 72 minut, takže vše bylo velice rychlé,“ popisuje Slavíčková, které život zachránila právě rychlá reakce kolegů. Její případ ukazuje, jak je moc důležitá právě rychlá reakce okolí. Doživotní následky sice má, avšak dokázala se vrátit do běžného života i do práce a dokonce se stala matkou. „Dceři je teď rok a půl. Před otěhotněním jsem musela vše probrat se svým neurologem a lékaři mě i víc sledovali, ale všechno dopadlo dobře,“ usmívá se. Těsně po mozkové příhodě skončila na vozíku, začala však poctivě cvičit a trénovat a po třech měsících se postavila na nohy. Přišla však o zrak v levém oku a neslouží jí ani levá ruka. „Kvůli hendikepu mi odebrali řidičský průkaz. Když jdu víc než dva kilometry, začnu pokulhávat. Kvůli ruce také musím chodit na ergoterapie, kde mě učili jíst, česat se a podobné potřebné věci. Vrátila jsem se zpět do práce, ale je to obtížné, protože když vám vypadne jedna ruka, psaní na klávesnici je náročné,“ přiznává. |
Při mechanické trombektomii lékař zavede do cévního mozkového řečiště miniaturní aparát s košíčkem, který pomůže sraženinu vytáhnout. Zařízení patří k tomu nejlepšímu, co české nemocnice mohou nabídnout.
„Ještě před dvěma lety bylo naše zařízení nejmodernější na celém světě,“ říká Antonín Krajina, přednosta radiologické kliniky, pod kterou centrum spadá.
Když se pacient ke kolegům profesora Krajiny dostane včas, má velkou šanci vést plnohodnotný život. V roce 2015 lékaři provedli 74 zákroků a až 56 procent pacientů se po třech měsících dostalo do stavu, kdy byli plně soběstační. „Tyto výsledky jsou srovnatelné s výsledky mezinárodních klinických studií,“ potvrzuje Herzig.
Oddělení je spádové pro více než jeden milion lidí z Královéhradeckého a Pardubického kraje. Je jediným na východě Čech. I u této léčby však lékaři hrají o čas.
„Dojezdový čas ze vzdálenějších měst máme jednu až dvě hodiny. Sanitky opravdu jedou o život pacienta. Každá půlhodina zpoždění v této fázi znamená o deset procent nižší pravděpodobnost, že pacient, kterého budeme úspěšně léčit, bude chodit,“ upozorňuje Krajina.
Paradoxně ve vyšším věku bývá mozek poškozený méně. „U mladých se většinou v srdci utrhne sraženina a vlétne do mozku. A mladý mozek na to není vůbec připraven, protože měl tepny úplně zdravé. Kdežto u starších často dochází k přirozenému zužování tepen s arterosklerózou, takže mozek má čas si připravit přirozené objížďky pro krev,“ popisuje Herzig.
Cévní mozková příhoda je v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí, každoročně postihne více než 50 tisíc lidí. Čtvrtina z nich nemoci podlehne.
