V Kostelci nad Orlicí se nachází největší pobytové středisko pro běžence v celé České republice, které má stále volnou kapacitu na ubytování nových migrantů. Těm, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana, pak slouží i 34 lůžek v Integračním středisku v Jaroměři.
„Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí je momentálně vytíženo zhruba ze 65 procent,“ říká zástupce ředitele Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra Petr Košťál.
Lidé v Kostelci s uprchlíky žijí již 14 let, tamní pobytové středisko vzniklo v roce 2001 z bývalých kasáren a slouží lidem po dobu řízení jejich žádosti o mezinárodní ochranu. Má kapacitu 275 lůžek.
Byť se za dobu fungování střediska museli naučit své nové sousedy respektovat, velkým nadšením z nich ani po letech neoplývají.
Když pak obyvatelé šestitisícového města na Rychnovsku zaslechnou, že by se jejich bydliště mělo rozrůst o další přistěhovalce, neskrývají rozpaky. Svoji zkušenost s nimi měl každý redakcí oslovený obyvatel Kostelce.
Lidem vadí jejich chování
„Uprchlíci? S nima mi dejte pokoj!“ mávne rukou starší muž odcházející od samoobsluhy na náměstí. Žena středního věku jdoucí za ním se už pod příslibem zachování anonymity rozpovídá víc.
„Bydlím hned u kasáren, tak si nechci dělat problémy, ale nesouhlasím s tím už jen proto, že mám malého syna. Pracuju v hospodě, věčně tam otravují v noci, chodí hrát automaty. Když jdou maminky s kočárkem, tak se jim nevyhnou. Přes den obsadí jakýkoli park, kde jen sedí a pijou,“ povzdechne si.
Na údajné popíjení obyvatel střediska směřuje nejvíc poznámek lidí z Kostelce. Stačí vstoupit do jedné z restaurací v centru, která má na dveřích velkým písmem napsanou informaci, že jde o privátní klub.
„Je to teď na všech hospodách, skoro všude tady máte soukromý klub. Oni začali chodit na hřiště, tam jsme pak museli volat policii kvůli dětem,“ popisuje své zkušenosti jeden z návštěvníků restaurace, který také bydlí nedaleko bývalých kasáren.
„U nás v supermarketu si jeden z nich vzal tři lahve alkoholu a šel přes kasu. Ochranka ho chytila, ale řekla, že s tím nic nenadělají, protože ho policie jen odveze zpátky na ubytovnu a on se druhý den vrátí a zkusí to znovu,“ přidává další historku.
Do diskuse se vmísí i servírka. „Označení privátního klubu nepomůže. Minule mi tady jeden nadával, že ho sem nechceme pustit, protože je černej. Nenechal si vysvětlit, že je to kvůli tomu, že tady dělají nepořádek,“ povzdychne si mladá žena.
Podle krajských policistů však situace není tak závažná, jak ji lidé z Kostelce popisují. „V loňském roce jsme mezi lidmi žijícími v tamním pobytovém středisku řešili dva trestné činy, dvacet přestupků a dva převozy na protialkoholní záchytnou stanici,“ vypočítává mluvčí krajské policie Ivana Ježková.
S imigranty zachází policie jako s českými občany
S imigranty, kteří spáchají trestný čin či přestupek, je podle Ježkové zacházeno stejně jako s českými občany.
„U přestupku jim je uložena bloková pokuta či jsou předáni správnímu orgánu,“ říká a dodává, že takové skutky však nemají vliv na jejich azylové řízení. „Na něj má vliv pouze spáchání zvláště závažného trestného činu, jakými jsou genocida, terorismus a podobně,“ vysvětluje.
Pobytové středisko v Kostelci funguje podobně jako ubytovna, ze které mohou její obyvatelé volně odcházet, a to i na několik dní. Uvnitř musí dodržovat řád, tedy nekouřit na pokojích, nechovat zvířata, dodržovat noční klid a nevracet se z vycházek pod vlivem alkoholu.
Sami pracovníci přiznávají, že s dodržováním posledního zákazu je občas problém, který personál řeší jen obtížně.
„Pák je poměrně málo. Sociální pracovnice další den vyzvou klienta, aby se dostavil, a vyčiní mu, aby se příště nic takového neopakovalo,“ uvedla pro iDNES. cz ředitelka zařízení Ivana Vyhnálková. Jídlo si tamní obyvatelé vaří sami. Cizinci obdrží hygienické potřeby, k dispozici mají zdravotní péči a od státu dostávají přibližně 3 500 korun měsíčně.
Takhle to v kosteleckém středisku pro uprchlíky vypadá:
