Někteří si na kouřovém plexi, přes které není úplně dobře vidět do obličeje, staví z podstatné části svoji image. Třeba kapitán Washington Capitals Alexandr Ovečkin se stal přímým zosobněním trendu.
V začátcích své velké kariéry dokonce nosíval i zrcadlové plexi, to mu ale později vedení NHL zatrhlo. „Zabarvený štítek je prostě můj styl. Mám ho jen kvůli tomu,“ říkal Ovečkin v roce 2005, kdy do NHL vstupoval.
Nejde jen o módní záležitost, jiní ho využívají, aby získali drobnou výhodu. Dlouholetý útočník Los Angeles Kings Anže Kopitar se nechal před lety slyšet, že má pocit, jako by mu brankáři neviděli do očí tak dobře jako přes průhledný štítek.
„Možná na zlomek vteřiny, v momentě kdy střílím, mi brankář nemůže vidět do obličeje. A to mi asi pomáhá.“
Anže Kopitar z Los Angeles slaví jeden ze svých mnoha gólů v NHL.
Zabarvené krytí očí může mít i jiné výrazné opodstatnění. A ne každý si uvědomuje, že hokejistům pomáhá po otřesech mozku.
„Slýchám to každou chvíli, hlavně v extraligových play off. Ať nefrajeřím a sundám si to kouřový plexi. Soupeři do mě klínují, co jsem to za machýrka, přitom málokdo z nich tuší, proč tuhle rádoby ozdobnou část výstroje na helmě nosím a proč na ni taky vždycky dostanu výjimku od ligy.“
Tak začínal předloni své vyprávění v knize Bez frází 2 bývalý útočník Martin Erat. Zatmavené hledí nosíval zprvu čistě z estetických důvodů, to se ale změnilo v roce 2011.
Tehdy ho v prvním kole vyřazovacích bojů NHL nenadále a zákeřně trefil soupeř Jarkko Ruutu z Anaheimu. Eratův Nashville postoupil do dalšího kola a rodák z Třebíče chtěl i s otřesem mozku týmu pomoci.
Obecně o plexištítcíchOchranné hledí se vyrábí zejména z polykarbonátu, což je velmi silný, ale zároveň dobře ohebný materiál. Využívá se i na výrobu pevných obalů, brýlí či CD disků. Díky svým vlastnostem se vyloženě hodí také na krytí obličeje. Hráče chrání před zásahem pukem nebo hokejkou. I při střelách tvrdých ranařů by se plast měl drobně prohnout a opět narovnat zpátky. V nejhorších případech způsobí štítek hráčům lehčí pohmožděniny nebo po prasknutí i řezné rány. Bez ochrany by však nějaká „bomba“ mohla hokejistu rovnou na místě zabít. Hledí výrobci často vybavují ochrannými vrstvami proti mlžení i poškrábání. K povinnému zavedení plexi došlo v NHL v roce 2013, a to pro nově debutující hráče. V Česku platí povinnost nosit štítek pro hráče narozené po 31. prosinci 1974. |
„Hlava mě přitom dál bolela,“ vzpomínal Erat, „měl jsem potíže i s krční páteří... Sotva jsem se dostal do intenzivní zátěže, jako by mi na hlavě neseděla přilba, ale svěrák, a nejvíc mi vadila ostrá světla na stadionech.“
Lékaři mu proto doporučili tmavé tónování očního krytí. Díky jeho odstiňování části viditelného světla, podobně jako u slunečních brýlí, najednou Eratovi přestala třeštit hlava.
Podle pravidel IIHF jsou všechna zbarvení i tónování štítku, na rozdíl od NHL, zakázaná. Jenže Eratovi se po návratu do extraligy opět zdravotní problémy vrátily. Proto na tmavé plexi žádal o výjimku.
Vliv Staalova zásahu i žertík v kabině
Z podobného důvodu si v extralize můžete černého štítku povšimnout i u Petera Muellera, ještě nedávno Eratova spoluhráče v Kometě Brno.
Třiatřicetiletý loňský vítěz bodování extraligy má také nepříjemné zkušenosti s otřesy mozku a tónování plexi mu tlumí nepříjemné dopady intenzivního světla.
„Někdy si připadám jak ve filmu Top Gun,“ vtipkoval Mueller ještě v dresu Colorada.
Podobných příběhů najdete více. Další zajímavý se pojí s obráncem Marcem Staalem. Navíc tenhle moment zřejmě výrazně ovlivnil i zavedení povinnosti nošení plexištítku.
V březnu 2013 hráče New York Rangers zasáhl kotouč po teči Jakuba Voráčka přímo do pravého oka.
Marc Staal po bolestivém zásahu pukem do obličeje.
Nepříjemnost se naštěstí obešla bez vážných zdravotních následků, ale ze Staala, který štítek nenosil, se od té chvíle stal jeho zastánce. V červnu 2013 už se NHL i hráčská asociace NHLPA (která dlouho zachovávala negativní postoj) domluvily na povinném užití ochranných hledí.
34letý Kanaďan se později na led vrátil právě s tmavým plexištítkem, který mu pomáhal proti případnému oslnění.
Jedna historka na závěr pak dosvědčuje, že ne všichni hráči si barevné plexi vybírají. Možná si teď říkáte, o koho mohlo jít. Nebyli to Slováci Mariánové Gáborík s Hossou. Nešlo ani o Aleše Hemského nebo kanadského útočníka Davida Perrona.
Řeč je o bývalém obránci Kyleu McLarenovi, který hrával třeba za San Jose nebo Boston, původně na své helmě oční kryt neměl. V únoru 2004 ho ale rovnou do hlavy trefil finský obránce Sami Salo z Vancouveru. Náraz odnesla zejména přilba. Asi i díky ní bek Sharks přežil.
 |
Pár měsíců po návratu měli spoluhráči v kabině McLarenovi vyměnit klasický čirý štítek na helmě za žlutý. Nyní už 44letý Kanaďan se však kvůli své barvosleposti o ničem nedozvěděl.
V dalším zápase pak vstřelil vítězný gól a výrazné žluté hledí si nechal jako talisman. Zároveň mu pomáhalo zeslabovat odlesky světla na ledové ploše. Sundat se jej rozhodl až po dvou sezonách, kdy se klub nemohl dostat přes konferenční semifinále.
Ani tenhle tah sice nezkrátil čekání San Jose na zisk Stanley Cupu, nicméně potvrdil, že barevné a temné štítky mohou být něčím větším než jen součástí stylu.
