Do města kasin tak zamíří místo očekávaného brankáře Petra Mrázka jiná česká zásilka s razítkem Red Wings. Rozmrzelost z nového začátku však od 24letého útočníka nečekejte. „Je to šance,“ srší odhodláním před první sezonou v týmu Golden Knights.
Jakou roli ve zbrusu novém týmu očekáváte?
Je mi jedno, v jaké lajně nastoupím, jestli hraju přesilovky, nebo oslabení. Chci jen stabilně hrát v NHL. Každý si musí vybudovat svoje jméno postupně. I v Pardubicích jsem začínal ve čtvrté lajně. Každá cesta musí mít nějaký začátek.
Je reálný úspěch v mužstvu, které vznikne se začátkem sezony?
To neví nikdo, tým se bude nějakou dobu tvořit. Možná tam proto nebude zpočátku tak velký tlak na výsledky. Ale podle mě tu je kvalita na play-off. Záleží na tom, jak rychle si věci sednou. Když nemáte v týmu top hráče, například Crosbyho nebo McDavida, bývají rozdíly mezi hráči minimální. Potom rozhoduje aktuální forma.
Proběhlo už seznamování?
Všichni se poznáme až na předsezonním kempu v polovině září. Nevím, co od toho vlastně čekat... Ale věřím, že všechno bude perfektně zorganizované, přece jen jsou v klubu všichni lidé na svých místech.
Na koho se v šatně Golden Knights těšíte?
Nejvíc asi na našeho gólmana, Marc-Andre Fleuryho. Už toho má za sebou dost, vyhrál dvakrát Stanley Cup. Myslím si, že alespoň ze začátku bude tváří našeho týmu.
Vedení Las Vegas podepsalo ještě jednoho českého hráče, Tomáše Hyku. Stihl jste se s ním bavit?
Zatím jsme nemluvili, ale plánuju se s ním spojit.
Tým povede kouč Gerard Gallant, který loni skončil u Floridy...
Slyšel jsem, že dává prostor mladým hráčům, pracuje s nimi. Takže by to pro mě mohla být výhoda.
Je jeho přístup protikladem Detroitu, kde se mladíci načekají, než nakouknou do NHL?
V Detroitu se jim tenhle systém osvědčil. Když se pak hráč probojuje do prvního týmu, víc si toho váží.
Nehrozí ve „městě hříchu“ noční flámy? A povolí vůbec vedení například návštěvu kasin?
Povolené to asi mít budeme, ale pochybuju, že na podobné kratochvíle budeme mít čas. V sezoně hrajete doma zápasy nebo jste venku na cestách. A den volna týdně raději strávíte odpočinkem.
Prohlédl jste si už arénu?
Je mezi kasiny. V hale jsem nebyl, ale před půl rokem jsme si do Vegas zajeli s přítelkyní, požádal jsem ji tam o ruku. Jeli jsme kolem arény a říkal jsem jí, že tu bude za rok nový tým. A ona odpověděla, že by byl fakt úlet, kdyby si mě vzali...
Počítal jste s tím?
Byl jsem na dovolené, ani jsem nevěděl, kdy má rozšiřovací draft probíhat. Jen jsem si prošel seznamy uvolněných hráčů. Některé týmy si pojistily i kluky z farem, takže mě po vydařeném play-off napadlo, že by po mně mohli z Vegas sáhnout. A hned druhý den mi volali, že to opravdu chtějí udělat.
Obával jste se toho, nebo si to naopak přál?
Nedá se říct, že jsem se obával. Přemýšlel jsem spíš o tom, že jsem ještě nikdy nebyl vyměněn, neřešil stěhování a podobné věci. Nové prostředí, spoluhráči, trenéři. Je přirozené, že v podobných situacích člověk trochu znejistí. Přirovnal bych to k tomu, když jsem šel před třemi roky z Pardubic do Detroitu. Také jsem nevěděl, jaké to bude. Teď tam mám přátele, znám město. Sžil jsem se s prostředím, teď si budu holt zvykat na nové.
Mrzí konec v Detroitu?
Samozřejmě, mrzí mě to. Ale vybírat jsem si nemohl. Na jednu stranu jsem si v organizaci vybudoval určitou pozici, teď budu začínat od začátku. Ovšem beru to jako příležitost se ukázat. Mohl bych dostat větší prostor, je to velká šance.
