V čem je kniha jiná než ty předchozí?
Kniha Správné dítě je úplně jiná. První dvě byly spíš učebnice pro rodiče, kteří se svým dětem chtějí věnovat a chtějí pro jejich budoucnost a kariéru udělat maximum. Tato je přímo pro děti. ̈
Co si pod tím představit?
Poskytuju vlastně rodičům přesný návod, co s dětmi dělat. Udělal jsem sestavu 30 úkolů ze všech sfér, které by dítě mělo zvládnout a naučit se. Každý úkol má svůj smysl a cíl, protože je důležitou složkou osobnosti. Ať už je to schopnost zbavit se nervozity a vystoupit před obecenstvem nebo překonat vzdálenost na kole. Když jsem o knize přednášel úspěšným podnikatelům ze svého města, tak byli nadšení a chtěli ty úkoly plnit taky. Takže to potenciál snad má. Budu zvědavý na odezvu.
Všechny úkoly jsou v praxi vyzkoušené na vašem synovi?
Ano, vím, že jsou splnitelné. I já jsem to v mládí absolovoval. Jde o věci, které v dnešní době chybí - je to pokus o návrat dětí do přírody, na hřiště, na svahy, do bazénu, zkrátka ke smysluplné činnosti. Můžete nechat děti být a pak jako rodič skončit rozčarovaný, nebo mu zaplnit čas a vidět, že je ku prospěchu.
Jak jste spkojený s Pavlovým vstupem do NHL?
Já si to užívám a jsem vděčný za každý zápas, který přijde. Nehledím na statistiky, důležité je, aby absolvoval celou sezonu a mohl si v New Jersey vybudovat pozici. Hlavním cílem všech úkolů bylo vytvořit hlad po tom něčeho dosáhnout - jednou hrát v Americe nejlepší ligu. My k tomu celou dobu směřovali a teď už můžu říct, že se to podařilo. Byl bych rád, aby tam zažil co nejdelší kariéru a byl zdravý a šťastný. Zanedlouho za ním pojedeme s manželkou, které chybí. Strašně se těší, že tam budeme dva týdny spolu.
Jaký je to pro Pavla skok do NHL z juniorské ligy?
Je to velice náročné, ale to není žádná novinka. Dám příklad, jak se to projevuje: byly zápasy, kdy hrál třeba jen 11 a půl minuty a já říkal: Pavle, to není nic moc, viď? A on mi na to řekl: Taťko, prosím tě, já jsem z toho tak rozlámaný, že bych snad ani víc neunesl. Snaží se zvládat svou roli, zapadnout do týmu, splnit očekávání a hlavně si vybudovat potenciál do dalších let. To je hlavní úkol, který před něj vedení staví. Věřím, že se mu to zatím daří.
Hokej se mění, je hlavně o rychlosti a dobrém bruslení. Jak se vypořádává s tímto?
Připravoval se na to odmalička. Kanadská juniorka je z tohoto pohledu tou nejlepší průpravou. Ani česká extraliga není při vší úctě zdaleka tak rychlá. Z hlediska bezpečnosti jsem měl daleko větší obavy v juniorce než v NHL, kde k sobě mají hráči větší respekt a nejdou do toho tak jako ti mladí. Tam jsem se modlil, aby každou třetinu přečkal bez zranění.
Jaké má Pavel v New Jersey postavení? Co od něj vedení očekává?
Komunikace na úrovni trenér, hráč, manažer a agent probíhá. Nebylo to tak, že by s ním nikdo nepromluvil. Vždycky dopředu věděl, co se chystá. Strašně se mu věnují, vysvětlují mu pozici, co má v jednotlivých situacích dělat. Už v průběhu léta jsme tušili, že v NHL hrát bude, že to tak chtějí udělat, protože jsou spokojení s pokrokem, který udělal. Ale zároveň vám nikdo nemůže slíbit, že odehraje celou sezonu. Když mu to nepůjde, tak prostě hrát nebude. Nemáte nic jistého. Momentálně mám ale zprávy, že jsou s ním velice spokojení.
Působí to, že hodně dospěl, což je vidět i na projevech do médií. Vidite ho pořád jako teenagera, nebo už jako dospěláka?
Teď už je opravdu dospělý a nezávislý. Ani se mnou nekonzultuje spoustu věcí. Komunikujeme spolu, ale on si všechno řídí sám a pomáhá zařizovat věci jiným českým hráčům, kteří tam jsou. Je mu sice devatenáct, ale já mám pocit, že mu je pětadvacet. Čas strávený v Americe ho strašně posunul. Přinutilo ho to, aby se o sebe postaral.
„Hrát s Eliášem, to by byla pro Pavla obrovská pomoc. Vždyť jen kolik odehrál zápasů a jaký má respekt v kabině... Co vím, tak Patrik ale nyní netrénuje na ledě, protože se mu vrátily bolesti kolena. Šance jeho návratu do NHL se každým dnem zmenšuje.“ |
Říkal jste, že to není o bodech, ale aby se v NHL udržel. Dá se zformulovat, jaká je jeho role a co se od něj očekává?
Do budoucna se očekává, že se stane jedním z tahounů týmu. Pro klub to byla určitá investice, on by k tomu měl směřovat. A oni mu k tomu vytváří podmínky. Dlouhodobá vize je, aby hrál stěžejního hráče v prvních dvou lajnách. Pak je tam role v jednotlivých zápasech, která se odvíjí podle aktuální situace. Momentálně jsme s jeho rolí oba spokojení.
A v této sezoně by se měl jen oťukat?
To se ještě uvidí. Začínal na centru, pak hrál křídlo a teď je zase na centru. Musí být univerzální, musí se na buly dostat přes 50 procent, aby byl platným centrem. Tato pozice je podle odborníků nejtěžší v celé NHL. Byl by úspěch, kdyby se v této roli dokázal adaptovat. Momentálně chtějí, aby nedělal chyby dozadu, aby vytvářet pozice dopředu, aby byl platný v soubojí, aby byl tvůrčí a současně tvrdý a nenechat se vylučovat, což pro něj byla výzva vzhledem k tomu, že byl nejtrestatnějším hráčem v Sarnii. To je spousta úkolů: když to na něj vychlili, tak zpočátku nebyl schopný hrát.
Pavel říkal, že by si rád zahrál s Patrikem Eliášem. Máte nějaké zprávy, že by se to mohlo povést?
Bavili jsme se s Pavlem na to téma v říjnu. Patrik je s týmem neustále v kontaktu, ale nemám žádné zprávy, že by se jeho návrat blížil. Naděje definitivně nezmizela, jenže s každým dalším týdnem se asi trochu zmenšuje. Tohle je spíš otázka na něj nebo na vedení klubu.
Eliáš trénuje individuálně?
Co vím, tak na ledě momentálně netrénuje, protože se mu vrátily bolesti kolena, takže se snaží udržovat jen v určité zátěži. Není to otázka týdnů, že by měl zasáhnout do zápasů. Kdyby to tak bylo, tak už by asi hrál, protože v Jersey je teď velká marodka.
Pavlovi ale asi nedělá problém adaptovat se v kabině jako jediný Čech, když na to byl zvyklý už z juniorky, že?
Problém to není, ale Patrikova přítomnost by pro něj byla obrovská pomoc. Vždyť už jen kolik toho odehrál v NHL, jaký má respekt v kabině... Ví, co je kdy potřeba hrát. Tohle kdyby předával Pavlovi... Když máte někoho takového vedle sebe v šatně, tak se strašně moc posouváte dopředu. Pomohlo by mu to. I proto bych si přál, aby se Patrik ještě vrátil.
Jak Pavel vůbec žije v zámoří?
Bydlí v takovém hotelovém apartmánu. Až se vrátí z tripu v Kalifornii, tak si prý sednou s manažerem a budou probírat otázku bytu, podnájmu. Ale asi až na konci roku, než si Pavel něco vyřídí a vybere. Bydlel s Vojtou Mozíkem, který je zpátky na farmě, ale určitě se nenudí.
Všechny příběhy v knize jsou spojeny s Pavlem. Vzpomínal jste, co ho bavilo a co mu šlo nejvíc?
My úkoly neměli vypsané jednotlivě, spíš jsme činnosti rozvíjeli, jakmile to bylo možné. Třeba ve šplhu o tyči byl dvakrát přeborníkem okresu. Naopak vis na hrazdě nedělal rád. Ale z hlediska regenerace, kompenzace a tlaku na klouby je to důležitý cvik, takže jsem ho do něj nutil.
Předchozí knihy rozdělovaly společnost, ale tato by měla být především zábavná pro rodiče i pro děti. Slibujete si od ní, že bude mít pozitivní ohlas?
Záleží i na médiích, třeba v červenci překonal křest předchozí knihy veškerá má očekávání. A tohle má ještě větší potenciál. Jenže je to jen potenciál, záleží, zda to lidé budou chtít. Pro rodiče je díky této knize velmi snadné zorganizovat dětem určité úkoly, někam s nimi vyrazit, poznávat nové věci. Nabízí se jim projekt, díky kterému budou mít jednou na co vzpomínat. A jako rodina získávat nové a hezké zážitky.
