Voráček se rozehrál na Světovém poháru, kde patřil k lepším z Jandačových svěřenců. Poté se mu povedly i přípravné zápasy, začal si věřit. Od tréninkového kempu srší sebevědomím,“ všiml si Dave Hakstol, hlavní kouč Philadelphie. Voráček si herní pohodu přenesl do ostrých utkání, rychle si připsal pár asistencí, brzy se dočkal i střeleckého úspěchu.
Po sobotním vystoupení proti Pittsburghu má na kontě už pět branek, proti nenáviděným rivalům se prosadil hned dvakrát. Nejprve propálil Marca-André Fleuryho z pravého kruhu, poté na zkušeného gólmana vyzrál při trestném střílení. „Byl jsem hrozně unavený, tak jsem před Fleurym zpomalil a čekal, co udělá. Zkusil mi vypíchnout puk, ale stáhl jsem si ho na forhend a věděl jsem, že to nejspíš dobře dopadne,“ popisoval báječně provedený nájezd.
Voráček se rázem dostal s bilancí 5+5 na špičku tabulky produktivity NHL, jeho deset bodů zatím předčili pouze vedoucí Connor McDavid (12) a druhý Joe Pavelski (11). Kladenský odchovanec tak zase nahání nejlepší hokejisty světa. Tak jako v ročníku 2014/2015, kdy do poslední chvíle bojoval o Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího muže slavné soutěže.
Poté podepsal kontrakt, díky němuž je osmým nejlépe placeným hráčem v kanadsko-americké lize. A tíha peněz na něj dolehla. Na minulou sezonu by nejraději zapomněl. „Byly tam nějaké okolnosti, proč to nešlo,“ ví Voráček. Když už se po mizerném startu chytil, zabrzdily jej zdravotní trable. „Po nějakých dvaceti zápasech jsem se rozjel. Pak přišlo zranění,“ vzpomínal před začátkem Světového poháru.
Po zranění zabředl hvězdný forvard do další střelecké krize, za 26 zápasů se trefil třikrát. A právě trápení v koncovce jej nutilo k pochybám. Zkraje i v závěru tak trochu utrápené základní části. „ Když nedáte několik zápasů góly, tak se se sčítá.„Pak už člověk přemýšlí nad tím, jestli je vůbec tak dobrý, jak hrál ty sezony předtím.“
Podobné pochybnosti ale Voráček utopil během pestrého léta. Relaxoval, věnoval se své nadaci, získal zpátky psychickou pohodu. „Vím, čeho jsem schopný, když se cítím dobře,“ řekl po nedávném tříbodovém vystoupení proti Carolině. Pokročilé analytické údaje ukazují, že bývalý hráč Columbusu hraje podstatně lépe než v uplynulém ročníku a že vrátil svou výkonnost na nejvyšší úroveň. Pomáhá mu i to, že častěji nastupuje v útočném pásmu. Může se tak soustředit na to, co mu jde nejlépe - kupení bodů.
Voráček si věří, má do hokeje velkou chuť. I prosté divácké oko pak odhalí, že z něj čiší hlad po gólech. Střílí často a přesně. Naučil se být sobečtější, nenahrává za každou cenu.Proti Pittsburghu si dokonce vytvořil osobní maximum, poprvé v kariéře vypálil za jediný večer devět ran. Průměrně pak pošle za večer na soupeřova gólmana téměř pět ran, zatímco v minulé sezoně to nebyly ani tři pokusy.
Voráček má skvěle našlápnuto, základní část načal ve velkém stylu a splatil důvěru fanoušků. Ti v létě hlasovali, zda „Jake“ nasází alespoň 20 branek. Věřili mu. Pokud ryšavému útočníkovi forma vydrží, mohl by pomýšlet i výše a atakovat své ofenzivní rekordy, tedy 23 gólů a 59 asistencí. Sám ale myslí spíše na výhry než na body. „Na pět obdržených gólů se nevyhrává. Musíme se dát dohromady a vyhrát,“ burcuje před nedělním mačem s Carolinou.
