Evidentně jste se musel hodně držet, viďte?
Samozřejmě. Série je vypjatá a než abych udělal něco špatného, tak jsem spěšně odjel. Myslím, že jsem ten moment zvládnul, protože kdybych ho nezvládnul, tak jsem na tribuně a ve finále si už nezahraju.
Bylo těžké se ovládnout?
Bylo to strašně těžký.
Štvaly vás verdikty sudího?
Samozřejmě mě to mrzí, nejsem tady od toho, abych seděl na trestné lavici. Pro každého je to nepříjemné, zvlášť když si tam jdete sednout třikrát za třetinu. Pak emoce pracujou a je důležité je ukočírovat. Myslím, že se mi to povedlo, i když možná legračním způsobem pro vás.
Bylo to takové, abyste upustil páru?
Přesně tak, abych neřekl něco špatného. Tak jsem si šel radši zanadávat do chlívku.
Máte za sebou hodně finálových zápasů. Jsou emoce ve finále v normě? Co říkáte na zkrat sparťana Klimka, který kopl bruslí Lukáše Dernera?
To k tomu patří, myslím, že to ten kluk určitě neudělal naschvál. Já jsem to teda neviděl, takže se k tomu nemůžu vyjádřit. Emoce... Každý to zažije, na ledě máte kolikrát tep skoro dvě stě a když v tu chvíli cítí hráč křivdu, tak udělá věc, kterou by jindy v životě neudělal.
Jak se změní zápasy na Spartě?
Nemyslím si, že by se nějak měnily. Bude to pořád urputný boj o předbrankový prostor a o to, kdo bude trošku diktovat tempo hry.
Byli jste lepší než v prvním zápase?
Řekl bych, že v tom prvním jsme byli možná o něco hokejovější, tentokrát jsme si to urvali silou. Byli jsme správně nastavení a chyb jsme udělali míň.
Jak moc bylo psychicky náročné, že Sparta otočila zápas ze dvou šancí?
Bylo vidět, že jsme šli možná na chvilku dolů. Ale důležitý bylo, že jsme je nepustili do dalších šancí. Už jsme jim nedali příležitost zvýšit skóre, tam se zápas možná trošku zlomil.
