Zatímco jeho Slavia putovala do první ligy, on sám se vydal na východ, a to pořádně daleko. Dominik Furch zažívá premiérovou sezonu v KHL a za Omsk mu to jde tak, že jej čeká i další novinka. Start v národním týmu.
„Nároďák je pro mě jako pro hokejistu nejvíc. Každý o něm sní,“ říká 25letý Furch, který s Omskem přicestoval do Bratislavy na ligový duel s místním Slovanem. „Teď aby se mi v něm ještě něco podařilo.“
KHL se stává zásobárnou reprezentačních gólmanů. Šel jste do ní třeba i s těmito myšlenkami?
Hlavním účelem bylo posunout se dál: trochu jsem cítil, že jsem na Slavii dlouho, potřeboval jsem nový impulz. To, že vyšlo Rusko a ještě Omsk, bylo až nad očekávání. Ze začátku se dařilo úplně suprově. V posledních zápasech jsme ztratili nějaké body, co jsme ztratit nemuseli, ale pořád si myslím, že hrajeme dobře. A ano, z pohledu procentuálních možností je z Ruska asi větší šance dostat se do reprezentace.
V čem je KHL proti extralize těžší? Rychlostí, technikou hráčů?
Obojím, všechno je o level výš. Někdy mám jen problém s tím, že kluci dlouho hrají v soupeřově pásmu a na mě tím pádem nejde tolik střel, jak tomu bylo na Slavii; nejsem tolik vytížený. Musím si zvykat na jiný způsob zápasů.
Když je řeč o Slavii, sledujete, jak se jí vede po sestupu?
Snažím se: vím, že kluci měli super vítěznou šňůru, jsou nahoře. Těší mě to. Vypadá to, že jsou věci na dobré cestě, snad se to podaří.
Růžička do Omsku? To podle mě nepřipadá v úvahuPod Vladimírem Růžičkou chytal Dominik Furch roky za Slavii. A ruští novináři rozvířili spekulace, že by se mohli setkat znovu – Omsk o Růžičku dlouho stál a teď podle tamního tisku prý zkoušel kouče získat znovu. „Zaregistroval jsem takové zprávy, ale ani jsme to nijak zvlášť nerozebírali. Nemyslím si, že by to připadalo v úvahu, vždyť má v Chomutově smlouvu na deset let. To by musela přijít obrovská kompenzace,“ říká Furch. |
Ani po odchodu jste nepřišel o české parťáky. Jak moc vám trio Sobotka, Erat, Kempný ulehčuje situaci?
Je to super. Hlavně Sob tu hrál už loni a ví, co a jak. V Rusku toho zvlášť v zimě moc dělat nepůjde, hlásili minus třicet až minus čtyřicet, ven asi chodit nebudeme. Proto je dobře, že se můžeme potkat, pokecat česky. Je to výhoda i kvůli tomu, že člověk přece jen ještě tolik neovládá ruštinu. Měl jsem pár lekcí, ale azbuku už nějak dám.
Čím to, že Omsk a Češi jdou tak k sobě?
Asi nás mají v oblibě a mají s námi dobré zkušenosti. Je tu sportovní manažer Jakovenko, co hrával na Slavii. Vím, že sledoval nějaké moje zápasy, viděl mě. A když je sportovní manažer, asi logicky o mém příchodu rozhodoval i on.
Jak se vám vlastně na Sibiři žije?
Jsem v Omsku s přítelkyní, když jsme teď měli čtyři zápasy doma, přijeli se podívat i rodiče. Jinak hledáme „oázy“, kde se dá, dobrou restauraci, dobrou kavárnu. Jsem docela zvědavý, jaká bude zima.
Na pověstnou bázu jste zatím nemusel?
Zatím ne. Vím, že kluci, co bydlí dál za městem, se tam třeba v den zápasu po rozbruslení jdou vyspat. Ale že by nás tam hnali řízeně, to ne. Možná kdyby přišla nějaká špatná série.
