V pondělí jste hráli ve Philadelphii, hned v úterý v Carolině. Jak zvládáte tyhle zápasy dva dny po sobě, navíc s cestováním?
Já se paradoxně vždycky cítím ten druhý zápas líp. Ze začátku je to těžší, člověk musí skočit do zápasového tempa a je jedno, jestli je den volna, nebo dvě utkání za sebou. Naopak, to je možná lepší, protože člověk musí. I když ty nohy nejedou, nic jiného nezbývá.
Je na startu sezony znát, že jsou mladí hráči nabušení z letní přípravy?
To bude vždycky. Ale víceméně se stejně rozhoduje ve druhé polovině. A já věřím, že tu druhou část sezony budeme mít daleko lepší než tu první. Teď je to jen o tom, aby nám neutekl začátek. Protože teď se ty body daleko líp střádají. Dá se říct, že týmy se na to tolik nesoustředí, pořád to máte v hlavě, říkáte si: To je dobrý, sice jsme prohráli, ale pořád máme 80 zápasů do konce. Jenže ty body se pak hrozně špatně hledají, potřebujeme i ty ze začátku.
Florida hraje v Atlantické divizi s kluby ze severu. Není to trošku nefér, že zatímco třeba hokejisté New Jersey to mají v Metropolitní divizi všude kousek, vás z jihu čekají cesty do Montrealu, Bostonu nebo Toronta?
Na jednu stranu je to nepříjemné, ale na druhou stranu mi to ani tolik nevadí, protože vždycky hrajeme pět zápasů na cestě a pět jsme doma. Kdežto když jinde mají jeden zápas doma a jeden venku, stejně pořád cestují. Skoro jako v české lize, jeden doma - jeden venku, to by si se z toho člověk pos... My si to procestujeme tam, přesuneme se tam na krátké vzdálenosti a jedeme domů, kde máme třeba deset dní doma, což je výhoda. To mi vyhovuje víc.
Florida se prosazuje atraktivním, kombinačním hokejem. Máte z toho radost?
Máme spoustu talentovaných mladých hráčů. Ale možná ještě důležitější než šikovnost je to, že hrajeme dobře u mantinelů. Že si tam pomáháme a dokážeme zaskočit jeden za druhého.
Cítíte ve vašem útoku s Barkovem a Huberdeauem ještě rezervy?
Jasně, že jo. Musí se to sladit, to je samozřejmé. Ale ono to není jen o třech hráčích vepředu. Myslím si, že někdy hrozně panikaříme, ti obránci... My potřebujeme, abychom si pro puk sjeli dozadu a oni to vystřelí do háje na druhou stranu. Když budeme mít puk v útočné třetině, těžko s námi někdo může hrát. Všichni tři jsme silní u mantinelu.
Nám jde spíš o to, že když nemáme puk, abychom ho dostali od těch obránců. My si pro něj rádi zajedeme dozadu, ale často to ten obránce nechápe, protože každý hraje s někým jiným. A někdo zase má rád, když si to jen tečuje do třetiny, někteří hráči ty puky nechtějí. Ale věřím, že stejní obránci budou hrát se stejnými trojkami a že si to sedne.
Na Floridě se usadila spousta bývalých českých hokejistů. Vídáte se s někým?
Radek Dvořák chodí trénovat s dětmi tam, kde trénujeme my a občas vezme synka do kabiny. Bydlí tam hodně kluků, Méďa (Petr Nedvěd) s Růčou (Martinem Ručinským) taky přiletí... Udělali jsme si tam takovou českou komunitu.
Nedávno si tam koupil dům i Martin Havlát, který byl na poslední chvíli vyřazený z kádru před startem sezony. Myslíte si, že má ještě šanci, pokud se třeba někdo zraní?
Je to dlouhá sezona. Já si pamatuju, že minulý rok totéž udělal Scott Gomez (v New Jersey). Nastoupil asi po dvaceti zápasech a hrál výborně. Až mě překvapil, jak dobře hrál.
Před půl rokem jste se trápil ve třetí lajně New Jersey, nevěděl jste, kam vás vymění. Teď si hokej znovu užíváte...
Jedna věc je si to užívat a druhá, že tady je daleko větší očekávání, než tu bylo dřív. Tady víceméně všichni počítají s tím, že se udělá play-off. Já vím, že nám moc lidi nevěří, ale ten mančaft tady je. To sami vidíte.
