Antonín Pechanec se připravuje s extraligovými Oceláři Třinec na boj o titul. „Za tu šanci jsem moc rád. Je to lepší než být ve fabrice,“ usmál se nejproduktivnějším hráč Havířova v této sezoně. Třinečtí ho dopsali na soupisku na poslední chvíli jako pojistku, kdyby přišla nějaká epidemie.
Extraligovou premiéru měl v posledním duelu dlouhodobé části v Praze se Spartou. A s jedním gólem a dvěma asistencemi byl vyhlášen nejlepším hráčem zápasu. Načež mu třinečtí trenéři řekli: „Chlapče, zůstaneš s námi do konce sezony.“ Neznamená to však, že má jisté místo v sestavě. „Vím, že s týmem budu trénovat, a jestli si i zahraju, se uvidí, to záleží na trenérovi.“
Každopádně ho těší, že se může věnovat hokeji naplno bez toho, aby si chodil někam přivydělávat.
Jednou by se hokejem rád živil naplno, což se mu v první lize zatím nedařilo. „V ní se uživí jen někteří. Já jsem moc peněz nebral,“ přiznal třiadvacetiletý Antonín Pechanec.
Dál pobírá skromný plat od havířovského klubu, jehož hráčem zůstává. V Třinci má povolen jen střídavý start. Ekonomicky si tak příliš nepolepší. „Snad něco v Třinci dostanu,“ doufá v případnou prémii.
Pechanec je pořádně zarputilý. Hokeje a extraligového snu se nechce vzdát, byť má dlouhodobé problémy s ploténkami. Každé ráno hned po probuzení musí cvičit, aby se mohl pořádně hýbat.
Doufá, že mu nynější hostování u Ocelářů pomůže, aby se dostal někam výše, aby si ho všimli v některém extraligovém klubu, pokud by o něho v Třinci už nebyl zájem.
