„Zapni se a usmívej se.“
Eminger dostal před rozhovory s novináři pokyny od tiskového mluvčího pražského klubu. A snažil se je plnit, i když je v tomto ohledu nováčkem. Mikinu se sparťanským logem si zapnul až ke krku a pak ochotně odpovídal.
Dosud byl centrem zájmu médií dvakrát - když v roce 2011 jako nadějný litvínovský junior přestoupil do finského Kärpatu Oulu a letos v létě, když ho reprezentační kouč Vladimír Růžička pozval na reprezentační kemp jako jediného hráče ze zahraničí.
Teď se z Finska vrátil, se Spartou uzavřel dlouhodobou smlouvu a proti Třinci jako sedmý bek odehrál pět minut, připsal si jednu střelu na branku a dva body ve statistice Radegast Index započítávající zblokované střely a hity.
„Jsem rád, že to byla vítězná premiéra. Prvních pár střídání jsem si zvykal, ke konci jsem to zvládal poměrně dobře až na ten závar při posledním střídání. Ale celkově dobrý,“ řekl Eminger, který odehrál zápas po osmi dnech.
Ve Finsku skončil proto, že necítil důvěru trenéra. „Bylo nás celkově devět obránců, přišel za mnou trenér, že má šest starších beků a pro mě není místo,“ vysvětlil český hokejista.
Eminger se opět stal obětí zákulisního boje. Klub ho totiž nepustil do jiného finského klubu, a tak se musel rozhodnout pro návrat domů. Jenže kam? Do mateřského Litvínova, kde se neloučil zrovna šťastně?
„Hovořil jsem s nimi, přemýšlel jsem nad tím, protože teď hrají nahoře. Ale pak se ozvala Sparta, která se neodmítá. Sparta hraje o titul každou sezonu, navíc je tady větší konkurence, kterou potřebuju, abych se v kariéře posunul dál. Myslím, že to byla dobrá volba,“ řekl Eminger.
Pro sparťanského obránce by bylo pikantnější, kdyby si první start za Spartu odbyl už v pátek v Litvínově. Ovšem to by do utkání šel brzo po příletu a po jediném tréninku s týmem. „Nemrzelo mě to, zahrál jsem si až teď proti Třinci. Nejlepší je, když do toho skočím po hlavě,“ glosoval Eminger.
V rodném městě se talentovaný bek alespoň potkal s reprezentačním koučem Růžičkou a jeho asistentem Ondřejem Weissmannem, právě vidina startu za národní tým Emingera zlákala do Česka. „Budu víc na očích,“ doufá.
Na konci sezony by teoreticky mohl být sparťanský obránce jediným obhájcem titulu, protože do Prahy přišel z mistrovského Kärpätu. „Určitě mě to napadlo a proto jsem se takhle rozhodl. Chci se zapracovat do týmu a najít si stálé místo v sestavě. Pak uvidíme, může se stát cokoliv,“ uvědomuje si Eminger.
Při rekapitulaci jeho dosavadního hokejového příběhu ta slova znějí skoro až varovně...
