Ve skupině se oba čeští brankáři střídali, ve čtvrtfinále v a semifinále ovšem dostal důvěru Jakub Kovář. Jenže ten v Helsinkách nezazářil podobně jako předtím ve Švédsku. A kouč Alois Hadamczik dal přednost jeho kolegovi.
On-line reportážUtkání jsme sledovali minutu po minutě |
A jak se zdá, udělal dobře. Odpočatý Štěpánek chytal proti Finsku výborně, zejména díky němu přežil český výběr úvodní drtivý nápor domácích. A ulevil tak přetíženým bekům i útočníkům, kteří vzápětí dostali český tým do vedení.
V první třetině chytil obrovské šance Kapanena a Immonena, vychytal finskou přesilovku. Pak sice dostal gól, ale v závěru úvodní části vyrazil tutovku kapitána Koivua. "Zaprvé jsem se necítil špatně, zadruhé jsem na začátku chytil pár dobrých zákroků a od té doby jsem hrál v klidu. Nestresoval jsem se, šel jsem do toho zápasu se vším, co ve mně je," vyprávěl Štěpánek.
Klid dodal i spoluhráčům před sebou, kteří začali sázet góly Finům. Po dvou třetinách vedl národní tým 3:1.
Ve třetí části přišlo finské peklo, obrovský tlak během dlouhých přesilových her i v závěru. Domácí hokejisté však dokázali jen snížit.
"Bylo to hodně těžké. Když jsme dostali druhý gól, začali jsme se obávat o výsledek. Posledních deset minut bylo hrozných. Už jsem jen doufal, že bude konec. Dostali nás pod velký tlak. Měli jsme i štěstí. Zaplaťpánbůh za něj. V některých zápasech předtím jsem ho moc neměl, teď se mi to vrátilo," věřil Štěpánek.
Ten navíc bojoval i s nachlazením a obrovskou únavou, která vyvrcholila po závěrečné siréně. "Kašlal jsem celý zápas, na konci jsem se z té únavy i malinko pozvracel. Žádná sranda, začal jsem se trochu dusit. Jsem úplně vyšťavený," přiznal gólman.
Odměnou mu ovšem byla sladká výhra a bronzová medaile na krku. "Podívejte se, jaké týmy jsme nechali za sebou. Švédsko, Finsko, Kanadu..." vypočítával Štěpánek. "Jsem za ni strašně šťastný. Moc si jí vážím."
