Co se vám teď honí hlavou?
Jen to, jak to rychle zapomenout, protože zítra je další zápas. Jenže bude těžké zapomenout... Ale pořád hrajeme o medaile, takže pořád je o co hrát.
Proč to nevyšlo?
Myslím si, že to byl vyrovnaný zápas. Ani jedno, ani druhé mužstvo se nepouštělo do nějakých bláznivých akcí, nehráli jsme nějaký hurá hokej, naopak oba týmy se snažily hrát ze zajištěné obrany. Jak už to v hokeji je, tak rozhodly góly. Šance jsme na ně měli, jenže my jsme je nevyužili, zato soupeř jo.
Neporazili nás Slováci českými zbraněmi? Výborně bránili, spoléhali na protiútoky.
Hráli jsme se zajištěnou obranou, ale pak jsme prohrávali, tak jsme museli hrát útočněji, otevřít to. Přišlo vyrovnání a já věřil, že dáme toho druhého góla, protože oni úplně zalezli. Když šli v oslabení do vedení, tak jsme museli ta vrátka pootevřít a začít se tlačit do útoku. A to byla voda na jejich mlýn.
Nerozhodila vás ztráta Martina Erata, pak i další zranění?
Samozřejmě to zamíchalo střídačkou, museli jsme míchat lajnama, což je škoda.
Jak se bude usínat?
Teď to pár hodin budě hodně těžké, protože v momentální chvíli je to obrovské zklamání. Ale v neděli budeme bojovat o bronz.
Najdete motivaci?
Teď nemá cenu se motivovat na neděli, protože to nejde. Musíme se vyspat a pak na to jít. Musíme uhrát bronz.
