Dá se nějak popsat to zklamání, které teď prožíváte?
To nejde popsat. Po čtvrtfinále jsme všichni cítili, že to finále není tak daleko. Samozřejmě jsme věděli o síle Slováků, ale představovali jsme si to trošku jinak.
Kde se semifinálový zápas lámal?
Tím gólem na začátku třetí třetiny. My jsme měli přesilovku, ujel nám hráč a já jsem to nechytil. To rozhodlo.
Slováci hráli z dobré obrany a na brejky. Bylo to pro brankáře těžší než čtvrtfinálový duel se Švédy?
Na to oni tady hrají celý turnaj. My jsme o tom věděli. Bohužel se k tomu přidala trošku smůla při tom druhém gólu. A pak už to ubránili.
První gól jste dostal z poměrně ostrého úhlu. Vyčítáte si ho?
Ten mě mrzí, ale srovnali jsme pak na jedna jedna a po dvou třetinách jsme pořád byli ve hře. Bohužel ty dva úniky to pak rozhodly.
Když jste sledoval zbytek třetí třetiny ze střídačky, věřil jste ještě v obrat?
Měli jsme tam přesilovku, takže jsem ještě doufal. Ale Slováci už jenom bránili a bránili dobře. Bylo těžké se k nim dostat.
Zápas o bronz vás čeká už za necelý den. Jak se dá za tak krátkou dobu najít po tomhle zklamání motivace?
Tohle jsme zažili i loni v Bratislavě. I když tam byl ještě den volna. Letos se hraje hned další den odpoledne, takže to bude těžší. Ale každý by si tu placku chtěl odvézt a věřím, že se o ni popereme.
