Jak se na šampionátu rodí české góly v přesilovce

Kloten (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Rozhodčí píská, otvírají se dveře od trestné lavice. Česko má přesilovku. A soupeř už tuší: teď bude zle. Tým Vladimíra Růžičky sice na hokejovém mistrovství světa odehrál zatím jen dva zápasy, navíc s nepříliš silnými soupeři, už však stačil odhalit svou zbraň. Hru v početní výhodě.

VYUŽITA. Přesilovková formace se raduje z další využité početní výhody | foto: Reuters

I v pondělí proti Norsku jednu využil, navázal tím tak na úvodní čtyři přesilovkové trefy proti Dánům. "Dobře že tak. Právě úspěšnost v přesilovkách tady rozhoduje," chválí si Petr Čajánek, jenž s Židlickým, Kotalíkem, Jágrem a Hemským tvoří elitní české komando.

Proti Norům vstřelil při hře pět na čtyři důležitý druhý gól. Klasika: Češi si rozvážně připravovali pozici, nespěchali. Až když měl Hemský spoluhráče Čajánka v dobré pozici, bystře nahrál. A Čajánek neotálel – svižně zakončil.

Hodně zkušené! "Však jsme tam taky všichni hokejisté, kteří už mají něco za sebou," potvrdil Kotalík. "Čím víc prostoru máme na tomhle velkém hřišti, tím je pro nás jednodušší udělat v přesilovce dobré rozhodnutí. Je to věc zkušenosti a chytrosti. Je třeba vědět, kdy puk podržet, a kdy naopak udeřit."

Ve Švýcarsku spolu zvládli jen několik tréninků, vypadají však docela sehraně. Mají v hlavě hned několik přesilovkových vzorců, zbytek je na improvizaci. Třeba proti Dánům začínali s variantou Hemský coby falešný obránce. Nakonec si to s Kotalíkem vyměnili a byly z toho góly.

Jak hrají češi přesilovky

Ukázkový přesilovkový gól proti Norsku

"Mně to takhle vyhovuje, chodím v přesilovkách na levého beka pět let. Jsem na to z NHL zvyklý," prohlásil Kotalík. "To je přesně prostor, z nějž můžu týmu díky své střele nejvíce pomoci."

Nejde tak úplně říct, kdo je v téhle partě klíčovým mužem. Vezměte si Židlického. Jiný by byl při rozehře na modré čáře kolikrát v úzkých, on dokáže zachovat rozvahu, natáhnout na sebe soupeře a ve správný moment posunout puk na volnějšího Jágra u mantinelu.

"To je moc důležité. Jarda pak má na řešení situace víc času. A v téhle fázi záleží na každé vteřině," tvrdil Kotalík. K tomu přičtěte jeho pumelice, nezdolnost Čajánka, šikovnost a chladnokrevnost Jágra s Hemským.

Když se Češi začnou v soupeřově třetině točit, bývá to pro protivníka dost nepřehledný rej. S nadsázkou: nejen pro protivníka.

"Pokud by se mě někdo zeptal, co v tom vlastně hraju, asi odpovím, že nevím," prozradil s úsměvem Hemský. "Jsem spíš levé křídlo. Centra hraju, jen když soupeř rozjíždí akci a my jsme ve středním pásmu. Pak se přesouvám na stranu a beru si levého obránce. Takže nakonec jsem všechno možné." 

Složité? Snad. Ale zatím to funguje docela dobře.