"Na konci sezony zažívám něco, s čím absolutně nemám zkušenost," vyprávěl Štěpánek po návratu z dnešního tréninku v Dübendorfu. "To se nedá srovnat s ničím, co jsem zatím u hokeje prožil. Za dva měsíce toho mám za sebou víc, než jsem stihl v celé dosavadní kariéře. Je to super."
Jaké jsou reakce z domova na to, že jste českou jedničkou na mistrovství světa?
Doma jsou rádi, drží mi palce. Ale já se jedničkou necítím. Jenom začínám v prvním zápase. Myslel jsem, že budu trojka. I s takovou pozicí bych byl spokojený.
Už na vás jde nervozita?
Zatím ne. Nejvíc nervózní jsem byl, když jsem ve čtvrtek šel do trenérského kanclu, kde jsme se měli dozvědět, kdo bude chytat. Pak to ze mě spadlo.
A jak ta schůzka v kanceláři přesně vypadala?
Sedli jsme si a trenér řekl: tady máte každý jednu židli. Pak řekl, že začnu chytat já. Martin Prusek s Norskem. A že Lukáš Mensator bude zatím třetí. Ale jak se to vyvine, to se teprve uvidí.
Nevypadáte, že by vás to dostalo pod nějaký tlak.
Určitě ne. Já neměl žádné ambice. Vnímal jsem, že moje šance na mistrovství jsou minimální. Nakonec se to vyvrbilo jinak.
Ale určitě je to lepší než dovolená na Kubě, kterou jste měl původně v plánu, že?
Teď už toho rozhodně nelituju. Musel jsem to stornovat, co naděláte. Beztak bych už byl touhle dobou zpátky (smích).
V sobotním utkání s Dánskem na vás zřejmě nepůjde tolik střel. O to může být vaše situace složitější.
Může to tak být. Nemůžu spekulovat, jak to bude vypadat. Já ale musím být připravený na každou střelu, která na mě poletí.
Utkání začíná ve 20.15. To vám problémy dělat nebude?
Je pravda, že tak pozdě jsem nikdy nechytal. Z extraligy nejsem na nic podobného zvyklý, bude to dlouhý den.
Berete šampionát i jako příležitost zviditelnit se do budoucna?
Je to pro mě obrovská šance. Chtěl bych si jednou zachytat v nějakém zahraničním klubu. Teď to ale každopádně nijak neřeším. Mám smlouvu ve Vítkovicích.
Ještě v loňské sezoně jste chytal za prvoligovou Sarezu, teď hrajete v jednom týmu s Jágrem, to musí být velký rozdíl.
Všechno to jsou kluci z masa a kostí. Jako každý jiný. Pak jde jen o to, jak se chovají. A tady je to perfektní. Cítím se jako doma
Sedíte v kabině znovu vedle Jágra, tak jako při turnaji v Liberci?
Tady ne. Místa byla rozdělená jinak. Určitě bych k někomu nepřišel a začal mu vykládat: přesedni si, to já sedím vedle Jardy.
A jaké to bylo v Liberci? Neměl jste z toho obavy sedět hned vedle největší hvězdy týmu?
No, když jsem vstoupil poprvé do kabiny a své jméno jsem viděl napsané hned vedle něho, zhrozil jsem se. A trochu mi zatrnulo, o čem si budeme spolu povídat. Potom to bylo v pohodě. Po zápase vždycky přišel, poklepal mě a pochválil. Něco takového ohromně potěší.
