"Byl jsem v transu,“ popisoval po utkání Nedvěd. "Celý zápas mě provokovali. A dvakrát jsem byl nesmyslně vyloučen za nefaul. když já jsem dostal hokejkou do huby, tak se nepískalo.“
Na koho směřovala vaše gesta?
Nevím, kolik mu je, ani jak se jmenuje. Nedokázal nic. A celou sérii mně sprostě nadával, snažil se mě provokovat. Ten postup byl pro mě takové zadostiučinění, že mi ta desítka (osobní trest) stála za to. Teď se mu můžu vysmát do ksi... my jsme tam a on jede domů.
Gesta jste ukazoval i na pardubické diváky, že?
Dvakrát jsem byl vyloučen. Na trestné si člověk o sobě vyslechne dost věcí. jediná obrana je na ně ukázat nějaké gesto, to k tomu patří. Člověk není imunní, nebo tedy já osobně určitě nejsem. Jinak bych už to ani nemohl v tomhle věku (Nedvědovi je 39 let) hrát, bez emocí by to nešlo.
Pro vás musí být postup do semifinále něco jako sen, že?
Maximální. Před sezonou jsem chtěl skončit s hokejem. pak jsem si chtěl zahrát v Nymburce, pak jsem šel do Berouna a teď jsem tady. Zase jsem zažil tu euforii, jako jsem před léty zažíval ve Spartě. To se nedá za nic vyměnit.
Kde jste na to prodloužení vzal síly?
Během zápasu jsme doplňovali energii, to dělá každý. Ale hlavní je ten adrenalin, to dá člověku sílu. Já si teď lehnu a budu spát dva dny v kuse.
Dovedete si představit, že by se hrála ještě další prodloužení? Už takhle mělo utkání 87 minut.
Dovedu si představit, že by se hrála ještě tři. Měli jsme odhodlání tady dneska vyhrát, i kdyby se hrálo do půlnoci.
