Čerepanov dvě minuty před koncem zápasu zkolaboval a následně zemřel na zástavu srdce. "Viděl jsem, jak se Sergej Bělikin (lékař Omsku) trápí s Alexejem na střídačce," popisoval včera Spasovchodskij. "Pochopil jsem, že je to vážné. Začali na mě křičet i naši trenéři: Pomoz mu!"
Křištálová lupa
Ze stadionu už v té době odjela sanitka, která měla být při zápase k dispozici, takže záchrana jeho života byla na vás dvou, že?
Sergej (Bělikin) mu dával masáž srdce, já dýchání z úst do úst.
To byl ještě naživu?
Ano. Požádali jsme ho, aby na nás mrknul. A on to udělal! Několikrát za sebou jsme poté opakovali masáž srdce a dýchání. Sám však nevydržel dýchat víc než pět vteřin.
Sanitka dorazila zpátky na stadion až za 15 minut, že?
Nejdřív dorazili zdravotníci MČS (ministerstva pro extrémní situace – povodně, požáry). Oni ale přístroje neměli, ty dorazily až později.
Jenže nepomohly, protože defibrilátor v sanitce nefungoval.
Píchli mu do srdce injekci adrenalinu. Přesto ani poté nechtělo samostatně pracovat. Všechno ukazuje na syndrom náhlé smrti, s nímž si ani dnes lékaři nevědí rady.
Jeli jste s Čerepanovem i do nemocnice?
Ano, já i Bělikin, který je odborník na resuscitace. Během cesty jsme dál masírovali srdce a zkoušeli umělé dýchání. Do nemocnice to není daleko, nejvýš 700 metrů. Za dvě minuty jsme tam byli.
A v té chvíli ještě žil?
To nemůžu říct. Můžu odpovědně prohlásit, že jevil známky života.
Můžete to upřesnit?
Měl zúžené zornice, a to znamená, že mozek ještě pracoval. Ale srdce stále nechtělo bít.
Ani poté co se použily defibrilátory, které na stadionu chyběly?
Vždycky vám nepomohou. V nemocnici doktoři pomocí elektrošoků zkoušeli znovu obnovit činnost Alexejova srdce. Dělali to zhruba hodinu. Jenže všechno bylo marné.
